Franz Ferdinand og Sophie Chotek ved avreisa frå rådhuset i Sarajevo, 5 minutt før attentatet 28.juni 1914.
"Den gode soldaten Švejk" er ein roman med eit uvanleg rikt persongalleri. I tillegg til dei mange som deltek direkte i handlinga, vert eit stort tal fiktive og reelle personar (og dyr) nemnde, enten i anekdotane til Švejk, direkte av forfattaren eller indirekte gjennom ord og uttrykk.
Denne sida inneheld ei oversikt over alle som er omtala i boka, frå Napoleón i innleinga til Kaptein Ságner i dei siste linjene av den ufullførde del fire. Lista er sortert etter når personen fyrst blir nemnd. Kapitteloverskriftene er fritt omsette til nynorsk av eigaren av denne vev-sida.
- Sitata er frå Jaroslav Šerák sin online-versjon av Švejk og har linkar til det relevante kapittelet
- Verktøylinjene har linkar for direkte oppslag i Wikipedia, Google søk og Švejk online.
Merk at enkelte namn manglar i Odd Bang-Hansen si norske oversetjing av Švejk (som er forkorta). Dette gjeld til dømes heile innleiinga. Tsjekkiske namn er i den norske utgåva skrivne utan aksentar og i nokre høve fornorska.
Personnamna har farge etter rolla dei har i forteljinga, vist med fylgjande døme: Doktor Grünstein som tek direkte del i handlinga, Heinrich Heine som historisk person, og Ferdinand Kokoška som oppdikta person, nemnd i dialogar eller anekdotar.
Den gode soldat Švejk liste over folk som er omtala i romanen (575)
Syn alle
I. Bak fronten
1. Den gode soldat Švejk grip inn i verdskrigen (30)
14. Švejk som oppassar hos løytnant Lukáš (35)
II. Ved fronten
2. Švejks anabase til Budějovice (53)
3. Švejks opplevingar i Királyhida (41)
5. Frå Bruck an der Leitha til Sokal (44)
III. Det ærerike samanbrotet
1. Gjennom Ungarn (54)
2. I Budapest (33)
3. Frå Hatvan til den galisiske grensa (33)
IV. Det ærerike samanbrotet held fram
1. Švejk i russisk fangetransport (35)
|
II. Ved fronten |
 | |
3. Švejks opplevingar i Királyhida | |||
 | Kristian Ebenezer |  | ||||
| *Christiansted 2.10.1890 - †Praha 4.10.1924 | ||||||
| ||||||
Kristian Ebenezer var ein sjeldsynt svart kelnar, fødd i den danske kolonien St.Croix i det Karibiske hav. Han arbeidde ved Café Louvre og Café Parlament i tillegg til ei rekke stader i provinsen. I 1921 møtte Ergon Erwin Kisch han i Trenčianske Teplice i Slovakia. Han var ein svært populær figur i Praha, og lærde seg tsjekkisk uvanleg fort. Morsmålet hans var dansk men han snakka òg flytande engelsk. I 1924 døydde han av tuberkulose, berre kort tid etter at han gifta seg med Božena Hanušová. På denne tida budde han i Vinohrady, Puchmajerova 56.
Egon Erwin Kisch, Mein Leben für die Zeitung 1906‑1925 ‑ Brief aus Trencsin‑Teplitz, 427‑431: Also stehe ich auf, nachdem ich genug Zeit gewonnen habe, und gehe ins Vorderzimmer und setze mich zu einem Tischen und lasse mir vom Neger Christian (ja, ja, dem aus dem Café Louvre und aus dem Café Parlament) eine Schale Schwarzen bringen und lese die Blätter.
Kjelde: Egon Erwin Kisch, Hans-Peter Laqueur, Café Louvre, Jaroslav Šerák
Omtale i boka
Kristian Ebenezer var tema for ein av Švejk sine anekdotar på toget frå Budějovice til Királyhida. Han var kelnar i Praha, son av ein abessinsk konge og hadde vorten stilt ut på sirkus på Ostrov Štvanice. Švejk omtala han som "černoch Kristián", eit omgrep som vart brukt til og med i aviser.
Sitat
„S tím vzájemným pářením,“ poznamenal Švejk, „je to vůbec zajímavá věc. V Praze je číšník černoch Kristián, jehož otec byl habešským králem a dal se ukazovat v Praze na Štvanici v jednom cirku. ... les meir
Skrivst òg:Christian E.E. Kisch Kristián Švejk
| Lacina | | |||
| |||||
Omtale i boka
Lacina var ein feit og matglad overfeltprest (Oberfeldkurat) frå den 7. kavaleridivisjonen som òg gjerne tok seg ein dram. Han var med i arrestvogna på turen frå České Budějovice til Bruck an der Leitha der han snorka og fjerta mesteparten av tida.
Bakgrunn
Lacina 
hadde ein verkeleg rollemodell i Ludvík Lacina (1868-1928), ein prest frå Mähren som tenestegjorde i hæren der han heldt rangen major. Hašek hadde møtt han på ei av dei mange vandringane sine før krigen. Han var fødd og døydde i Valašské Meziříčí.
Kjelde: Radko Pytlík
Sitat
Tak vešli na nádraží a šli k určenému vojenskému vlaku, když málem by byla ostrostřelecká kapela, jejíž kapelník byl vážně popleten nečekanou manifestací, spustila „Zachovej nám, Hospodine“. Naštěstí v pravé chvíli objevil se v černém tvrdém klobouku vrchní polní kurát páter Lacina od 7. jízdecké divise a počal dělat pořádek. ... les meir
| Muhammed | | |||
| *572 Mekka - †8.6.632 Medina | |||||
| |||||
Muhammed gjekk til berget og møtte engelen Gabriel.
Muhammed var ein arabisk politisk og religiøs leiar. Muhammed vert i religionshistoria sett på som grunnleggjaren av islam og vert av muslimar sett på som sendebod og profet for Allāh. Fjellet i ordtaket viser til Jabal an-Nûr ved Mekka, der i hola Hira Muhammed møtte engelen Gabriel (i fylgje legenda).
Omtale i boka
Muhammed vert dregen inn i soga når Marek latterleggjer eskorte-korporalen på toget til Bruck an der Leitha. Det kjende ordtaket han brukar er 'Om ikkje berget kjem til Muhammed, så må Muhammed gå til berget'.
Sitat
„Milý pane kaprále,“ ozval se jednoroční dobrovolník, „papíry nejdou samy k veliteli eskorty. Když hora nejde k Mahomedovi, musí jít velitel eskorty sám pro papíry. Vy jste se nyní ocitl před novou situací. ... les meir
Skrivst òg:Mahomed Hašek Mohamed cz Mohammed de Muḥammad en
| Ladislav Hájek | | ||||
| *09.03.1884 Domažlice - †26.03.1943 Praha | ||||||
| ||||||
Hájek er på dette biletet (Poděbrady 1913).
Ladislav Hájek var ven av Hašek gjennom mesteparten av livet hans. Dei ga ut ei diktsamling saman i 1903, og Hájek skreiv i 1925 ein biografi om Hašek. Som denne sjølvbiografiske delen av Švejk viser, var Hájek forgjengaren til Hašek i jobben som redaktør for "Dyreverda". Hájek vart seinare gift med dottera til utgivaren Václav Fuchs. Han vert nemnd att av Švejk in [3.3], no med fullt namn, sjølv tilnamnet "Domažlický" var med.
Omtale i boka
Ladislav Hájek kjem innom soga når Marek fortel om opplevinga sine som redaktør for "Dyreverda".
Sitat
Jak jsem se vlastně stal kdysi redaktorem ,Světa zvířat’, onoho velice zajímavého časopisu, bylo pro mne nějaký čas hádankou dosti složitou do té doby, kdy jsem sám přišel k tomu názoru, že jsem to mohl provést jen ve stavu naprosto nepříčetném, ve kterém jsem byl sveden přátelskou láskou ku starému kamarádovi Hájkovi, který redigoval do té doby poctivě časopis, ale zamiloval se přitom do dcerušky majitele časopisu pana Fuchse, který ho vyhnal na hodinu pod tou podmínkou, že mu zaopatří redaktora pořádného. ... les meir
| Václav Fuchs | | ||||
| *1857 Hořice - †27.9.1911 Praha | ||||||
| ||||||
Dødsnotis Národní Listy 2.11 1911
Václav Fuchs var eigar og utgivar av magasinet Svět zvířat (Dyreverda). Historia her er ekte, Marek går inn i rolla som Jaroslav Hašek, som vart oppsagd som redaktør for magasinet eter å ha funne opp nye dyr. Sjå òg Ladislav Hájek.
Omtale i boka
Václav Fuchs vert nemnd av Marek når denne fortel om opplevinga sine som redaktør for "Dyreverda".
Sitat
Jak jsem se vlastně stal kdysi redaktorem ,Světa zvířat’, onoho velice zajímavého časopisu, bylo pro mne nějaký čas hádankou dosti složitou do té doby, kdy jsem sám přišel k tomu názoru, že jsem to mohl provést jen ve stavu naprosto nepříčetném, ve kterém jsem byl sveden přátelskou láskou ku starému kamarádovi Hájkovi, který redigoval do té doby poctivě časopis, ale zamiloval se přitom do dcerušky majitele časopisu pana Fuchse, který ho vyhnal na hodinu pod tou podmínkou, že mu zaopatří redaktora pořádného. ... les meir
| Alfred Edmund Brehm | | ||||
| *2.2.1829 Renthendorf - †11.11.1884 Renthendorf | ||||||
| ||||||
Alfred Edmund Brehm var ein tysk zoolog og skribent. Gjennom boka Brehms Tierleben vart namnet hans synonymt med populærvitenskapeleg zoologisk litteratur. Den tsjekkiske omsetjinga vart gjort av František Bayer.
Omtale i boka
Alfred Edmund Brehm kjem innom soga når Marek fortel om opplevinga sine som redaktør for "Dyreverda".
Sitat
Vtom mne přerušil a optal se, zdali znám drůbežnictví: psy, králíky, včelařství, rozmanitosti ze světa zvířat, vystřihovat z cizích žurnálů obrázky k reprodukci, překládat z cizozemských žurnálů odborné články o zvířatech, umím-li listovat v Brehmovi a mohl-li bych s ním psát úvodníky ze života zvířat se zabarvením katolických svátků, změny ročních počasí, dostih, honů, výchovy policejních psů, národních i církevních svátků, zkrátka mít situační novinářský přehled a využitkovat ho v krátkém obsažném úvodníčku. ... les meir
| Vilém Kún | | ||||
| ||||||
Praha adressebok 1910
Vilém Kún var ein ven av Jaroslav Hašek gjennom mange år. Som forfattaren slo fast var han ingeniør, og dei vart kjende gjennom forfattaren sin omgang med studentar frå den tekniske høgskulen ved Karlovo náměstí. Han var dessutan blandt medlemmene i Strana mírného pokroku v mezích zákona (Partiet for måteleg framsteg innafor lova sine råmer).
Kjelde: Radko Pytlík
Omtale i boka
Vilém Kún er nemnd i samband med "ingeniør Khúns loppe", ei av Marek sine mange zoologiske nyskapningar.
Sitat
Měli do té doby přírodozpytci zdání o nějaké bleše inženýra Khúna, kterou jsem našel v jantaru a která byla úplně slepá, poněvadž žila na podzemním praehistorickém krtkovi, který také byl slepý, poněvadž jeho prababička se spářila, jak jsem psal, s podzemním slepým macarátem jeskynním z Postojenské jeskyně, která v té době zasahovala až na nynější Baltický oceán? ... les meir
Skrivst òg:Khún Hašek
| Pazourek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Pazourek var ein birøktar som fekk slag då han las Marek sine tilrådingar i "Dyreverda".
Sitat
Původ k tomu daly mé různé drobné zprávy o včelařství, drůbežnictví, kde jsem rozvinul své nové theorie, které způsobily pravé zděšení, poněvadž po mých jednoduchých radách ranila známého včelaře pana Pazourka mrtvice a vyhynulo včelaření na Šumavě i v Podkrkonoší. ... les meir
| Josef M. Kadlčák | | ||||
| *15.11.1856 Frýdlant nad Ostravicí - †27.4.1924 Frýdlant nad Ostravicí ? | ||||||
| ||||||
Josef M. Kadlčák var parlamentarikar for det Katolsk-nasjonale partiet og redaktør for magasinet Bondens horisont. Han og Hašek kom på kollisjonskurs under sistnemnde sin periode som redaktør for "Dyreverda" i 1909.
Omtale i boka
Josef M. Kadlčák vert nemnd av Marek når denne fortel om opplevinga sine som redaktør for "Dyreverda".
Sitat
Vrhl jsem se na ptáky žijící na svobodě a ještě dnes se pamatuji na svou affairu s redaktorem ,Selského obzoru’, klerikálním poslancem ředitelem Jos. M. Kadlčákem! ... les meir
| František Bayer | | ||||
| *15.5.1854 Mšené - †5.4.1936 Praha | ||||||
| ||||||
František Bayer var ein tsjekkisk ornitolog og paleontolog, forfattar av "Naši ptáci" (Fuglane våre), ei bok utgiven i 1888 som er nemnd i romanen. Ellers oversette han Brehm's "Tierleben" til tsjekkisk. Sjå Alfred Edmund Brehm.
Karel Hudec: Ornitologové České republiky. Přerov 1999: František BAYER: Absolvent Filosofické fakulty Karlovy univerzity v Praze (PhDr.), učil na gymnáziích v Domažlicích, Táboře a Písku, ředitel gymnázia v Praze. Kromě zoologie se věnoval i paleontologii.
Kjelde: Milan Jankovič, Karel Hudec
Omtale i boka
František Bayer vert nemnd av Josef M. Kadlčák i debatten med Marek om nøtteskriker og nøttekråker (Nucifraga caryocatactes). Marek hevda at 'B' stod for blb (idiot) medan den truleg stod for fyrste bokstaven i Bayer.
Sitat
Čtu spokojeně dál, nedaje se přerušovat. ,Je to darebáctví, když se to děje od neodborníků a surovců. Kdo kdy říkal sojce ořešník? V díle Naši ptáci na straně 148 jest latinský název: Ganulus glandarius B. A., je ten můj pták - sojka. Redaktor vašeho listu zajisté uzná, že znám lépe svého ptáka, než ho může znát neodborník. Ořešník se nazývá podle dra Bayera Mucifraga carycatectes B., a to ,b’ neznamená, jak mně psal váš redaktor, že je to začáteční písmeno slova ,blb’. Čeští ptakopisci znají vůbec jenom sojku obecnou, nikoliv vašeho žaludníka, kterého vynašel právě ten pán, na kterého patří začáteční písmeno ,B’ podle jeho theorie. To jest neurvalý osobní nájezd, který na věci nic nezmění. ... les meir
| Ferdinand Mestek | | ||||
| *17.3.1858 Praha - †16.6.1916 Praha | ||||||
| ||||||
Ferdinand Mestek var ein periode innehavar av eit loppesirkus i Praha og gjekk under namnet Ferda Mestek de Podskal. Han var ein by-original og svindlar, hadde ein brokete bakgrunn, prøvde seg på mange levevegar, utan særleg framgang. Mest kjend er han frå den lett ironiske forteljinga "Dramaturgie des Flohtheaters" av E.E. Kisch. Soga dukka fyrst opp i Bohemia i 1914 og vart dramatisert av Emil Artur Longen i 1926. Jaroslav Hašek kjende Mestek godt og namnet dukkar opp òg i eit par av sogene hans.
Kjelde: Jaroslav Šerák, E.E. Kisch
Omtale i boka
Ferdinand Mestek var ein mann frå Havlíčkova třída i Vinohrady som hevda å ha funne ei havfrue som han så stilte ut. Dette er Švejk sitt apropos til Marek si historie frå tida si som redaktør for Dyreverda. Švejk omtalar personen berre som Mestek.
Sitat
Jednou před lety byl v Praze nějakej Mestek a ten vobjevil mořskou pannu a ukazoval ji na Havlíčkově třídě na Vinohradech za plentou. Ve plentě byl otvor a každej moh vidět v takovej polotmě prachvobyčejný kanape a na něm se válela jedna ženská ze Žižkova. ... les meir
| Dante | | ||||
| *1265 Firenze - †14.9.1321 Ravenna | ||||||
| ||||||
Dante var ein berømt italiensk poet frå Middelalderen. Hans La divina commedia, er ofte rekna som det største verk på italiensk nokonsinne, og ein klassikar i verdslitteraturen. Dante er òg rekna som skaparen av det ialienske språket.
Omtale i boka
Dante vert nemnd av Marek på toget til Bruck an der Leitha når han latterleggjer eskorte-korporalen. Den siste vert samanlikna med ein Dante-figur.
Sitat
„Pane desátníku,“ řekl jednoroční dobrovolník, „vy mně připomínáte nyní, jak sledujete šumné hory a vonné lesy, postavu Danta. Týž ušlechtilý obličej básníka, muže srdce a ducha jemného, přístupného šlechetnému hnutí. Zůstaňte, prosím vás, tak sedět, tak pěkně vám to sluší. ... les meir
| Jan Štursa | | |||
| *15.5.1880 Nové Město na Moravě - †2.5.1925 Praha | |||||
| |||||
Jan Štursa var ein av grunnleggjarane av modern tsjekkisk bilethoggarkunst. Erfaringane hans frå 1.verdskrigen virka sterkt inn på dei seinare verka hans. Han tok livet av seg i 1925.
Omtale i boka
Jan Štursa vert nemnd av Marek når denne lurer på om eskorte-korporalen på toget til Bruck an der Leitha nokon gong stod modell for bilethoggaren Štursa.
Sitat
„Dovolte, pane desátníku, nestál jste snad modelem sochaři Štursovi?“ Desátník podíval se na jednoročního dobrovolníka a řekl smutně: „Nestál.“ ... les meir
| Dr Mráz | | |||
| |||||
Omtale i boka
Dr Mráz var reserveoffiser, i det sivile matematikklærar, øvste befal på troppetransport-toget mellom Budějovice og Bruck an der Leitha. Han leia inspeksjonen som i arrestvogna fann ein uventa passasjer, ein snorkande obrfeldkurát Lacina.
Sitat
Do vagonu vstoupila inspekce. Velitelem vojenského vlaku byl štábem naznačen reservní důstojník doktor Mráz. Na takové hloupé služby vždy házeli reservní důstojníky. Doktor Mráz byl z toho jelen. Nemohl se dopočítat pořád jednoho vagonu, ačkoliv byl v civilu profesorem matematiky na reálném gymnasiu. ... les meir
| Fredy | | |||
| |||||
Omtale i boka
Fredy er nemnd av den sømndrukne overfeltprest Lacina når han vert vekt av inspeksjonen til Dr Mráz. Ei kan heller ikkje sjå vekk frå at han kjenner att Dr Mráz som dermed har førenamnet Bedřich (Friedrich).
Sitat
Desátník obrátil po delší námaze vrchního polního kuráta naznak, přičemž se ten probudil, a vida důstojníka před sebou, řekl: „Eh, servus, Fredy, was gibt’s neues? Abendessen schon fertig?“ Zamhouřil opět oči a obrátil se k stěně. ... les meir
| Schreiter | | |||
| |||||
Omtale i boka
Schreiter var ein stabssersjant som Švejk hadde ein strid med under fyrstegongstenesta i 1912. Schreiter hadde kalla soldatane jernbanekontrollørar, noko Švejk som soldat i den Keisarlege krigsmakt ikkje kunne godta.
Sitat
„Já vám něco povím, pane kaprál,“ poznamenal Švejk, „já už jsem starej voják, sloužil jsem před válkou, a vono se to vždycky s těma nadávkama nevyplácí. Když jsem tenkrát sloužil před léty, pamatuju se, že u nás byl u kumpanie nějakej supák Schreiter. Von sloužil za supu; moh jít už jako kaprál dávno domů, ale byl, jak se říká, uhozenej. ... les meir
| Oscar Prochaska | | ||||
| *12.7.1876 Brno - †? | ||||||
| ||||||
Oscar Prochaska var austerriksk konsul i Prizren (Osmansk Kosovo) i 1912. Han vart arrestert og skulda for å ha oppmoda innbyggjarane til overfall på serbiske troppar etter at desse hadde okkupert byen under fyrste Balkan-krigen. Skuldningane om mishandling som kom fram i Austerriks presse viste seg grunnlause men det førde til ei diplomatisk krise som løyste seg etter at eit initiativ frå Neue Freie Presse fekk fakta på bordet. Prochaska vart sett fri i januar 1913 og tok seinare på året over som konsul i Rio de Janeiro.Lev Trotskij var augevitne til den serbiske okkupasjonen av Prizren men kommenterte ikkje Prochaska-affæren.
Omtale i boka
Oscar Prochaska vert nemnd i forteljinga til Švejk frå fyrstegongstenesta i 1912, der han vart skulda for å ha skriva "vi drit i krigen" på veggen ved ammunisjonslageret. Švejk vart stilt for retten ved landgericht i Terezín grunna denne episoden.
Sitat
Nešťastnou náhodou ještě nad tím nápisem byl jinej: ,My na vojnu nepůjdeme, my se na ni vyséreme’, a to bylo v roce 1912, když jsme měli jít do Srbska kvůli tomu konsulovi Procházkovi. Tak mě hned poslali do Terezína k landgerichtu. ... les meir
Skrivst òg:Oskár Procházka cz
| František Škvor | | |||
| |||||
Omtale i boka
František Škvor vert nemnd i ein anekdote Švejk fortel frå då han var på Policejní ředitelství etter at han vart arrestert av Bretschneider. Han vart dømd for høgforræderi, og kjend for sitt berømte og tåkete vitneutsagn:
La ting vera som dei har vore, dei har vore, likevel, på eine eller andre måten Så langt har det aldri vore at ting ikkje ville vera på ein eller anna måte
Sitat
Jako jsem znal jednoho uhlíře, kerej byl se mnou zavřenej na začátku války na policejním ředitelství v Praze, nějakej František Škvor, pro velezrádu, a později snad taky vodpravenej kvůli nějakej pragmatickej sankci. Ten člověk, když se ho u vejslechu ptali, jestli má nějaký námitky proti protokolu, řek: ,Aťsi bylo, jak si bylo, přece jaksi bylo, ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo.’ ... les meir
| Josef Kudrna | | ||||
| *1881 - †7.5.1915 Motol | ||||||
| ||||||
Josef Kudrna vart avretta i 1915 etter å ha vorte skulda for å ha delteke i mytteri i Benešov. Han etterlet seg kone og sju born. Historia er vorte filmatisert og dramtaisert. Det er dessutan sett opp eit minnesmerke for han i Praha.
Omtale i boka
Josef Kudrna er omtala av ei av vaktene på toget til Királyhida. Kudrna var i fylgje denne avretta på Motol grunna ein episode der han hissa seg opp mot ein kaptein som hadde slege til sonen hans med sabelen. Dette skjedde på stasjonen i Benešov då Kudrna skulle ta avskjed meg familien sin for å dra i krigen.
Sitat
Teď prej toho hodně věšejí a střílejí,“ řekl jeden z mužů eskorty, „nedávno nám četli na execírplace befél, že v Motole vodstřelili záložníka Kudrnu, poněvadž hejtman sekl šavlí jeho chlapečka, kerej byl na ruce u jeho ženy, když se s ním v Benešově chtěla loučit, a von se rozčílil. ... les meir
| Esau | | ||||
| ||||||
Esau var son til Rebekka og Isak i Mosebøkene. Broren var Jakob, faren til Israels folk.
Omtale i boka
Esau er omtala av ein idiotiske korporal som hoverer over ein redaktør som pussa knappane sine så dårleg at dei var "rustraude som Esau".
Sitat
Desátník vzdychl: „Ani ty faldy na mantlu neuměl si udělat, až z Prahy si vobjednával vodičky a různý mastě na čistění knoflíků, a přece takovej jeho knoflík vypadal zrzavej jako Ezau. ... les meir
| Koníček | | |||
| |||||
Omtale i boka
Koníček var ein soldat i det 35.regiment som hadde stukke i hel både seg sjølv og korporalen sin, dette i fylgje ei av Švejk sine historier.
Sitat
„Pro tyhle samý věci, pro takový sekýrování, zapích před léty u pětatřicátýho regimentu nějakej Koníček sebe i kaprála. Bylo to v ,Kurýru’. ... les meir
| Fiala | | |||
| |||||
Omtale i boka
Fiala var ein korporal frå Drábovna ved Turnov som fekk strupen skoren over av eigne soldatar i Dalmatia. Dette er del av historia Švejk fortel eskorte-korporalen om soldatar som har drepe sine eigne korporalar.
Sitat
Jinej případ byl před léty v Dalmacii, tam kaprála podřezali a dodnes se neví, kdo to udělal. Zůstalo to zahalený v tajnosti, jen se ví tolik, že ten podřezanej kaprál se jmenoval Fiala a byl z Drábovny u Turnova. ... les meir
| Rejmánek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Rejmánek var korporal, del av same soga som Fiala, som Švejk aldri rekk å fullføra avdi overfeltprest Lacina vaknar til tonane av si eiga grynting og fjerting.
Sitat
Potom ještě vím o jednom kaprálovi od pětasedmdesátejch, Rejmánkovi...“ ... les meir
| Gargantua | | |||
| |||||
Gargantua av Gustave Doré, 1873.
Gargantua er ein av hovudpersonane i fem romaner skrivne på 1500-tallet av François Rabelais, La vie de Gargantua et de Pantagruel. Det handlar om kjempene Gargantua (far) og Pantagruel og deira storslegne eventyr. Det er ein satirisk roman-serie, med rikeleg av vulgaritetar og historier om uregelmessig avføring.
au matin, faisoyent davant luy sonner des verres avcques un cousteau, ou des flacons avecques leur toupon, ou des pinthes avecques leur couvercie; auquel son il s'esquayoit, i tressaloit, et luy mesmes se bressoit en dodelinant de la teste, monichordisant des doigtz et baritonant de cul.
Omtale i boka
Gargantua er nemnd når forfattaren samanliknar lydane feltprest Lacina slepper or seg i det han vakna med lydane frå den vaknande kjempa Gargantua.
Sitat
Páter se probouzel v celé své kráse a důstojnosti. Jeho probouzení bylo provázeno těmitéž zjevy, jako ranní probuzení mladého obra Gargantuy, jak to popisoval starý veselý Rabelais. ... les meir
| François Rabelais | | |||
| *1483-94 Chinon - †9.4.1553 Paris | |||||
| |||||
François Rabelais var ein fransk fortattar, kjend for klassikaren "Livet til Gargantua og Pantagruel". Jaroslav Hašek har ofte vorte samanlikna med Rabelais, ein forfattar han tydelegvis hadde lese og vorte inspirert av.
Omtale i boka
François Rabelais er nemnd når forfattaren samanliknar lydane feltprest Lacina slepper or seg i det han vaknar, med lydane frå den vaknande kjempa Gargantua. Han vert omtale som "gamle glade Rabelais".
Sitat
Páter se probouzel v celé své kráse a důstojnosti. Jeho probouzení bylo provázeno těmitéž zjevy, jako ranní probuzení mladého obra Gargantuy, jak to popisoval starý veselý Rabelais. ... les meir
| Marína | | ||||
| ||||||
Omtale i boka
Marína dukkar opp in ei slovakisk folkevise Švejk syng om ein prest. Ho er frå Hodonín. Strofa Švejk syng virkar å vera ei vulgær-utgåve av originalen.
Sitat
Ide Marína od Hodonína, za ní pan farář s bečicú vína.... les meir
| Kirschner | | |||
| |||||
Omtale i boka
Kirschner var ein overløytnant som Lukáš måtte dela offiserstenar med i perioden Švejk var på sin sin anabase eller sat i arresten. Tenaren til Kirschner oversåg Lukáš så til dei grader at Lukáš var glad for å få Švejk tilbake, trass alle hans hendelege uhell.
Sitat
Jeho situace byla velice nepříjemnou, poněvadž měli prozatím s nadporučíkem Kirschnerem jednoho burše. Chlapík se staral vlastně výhradně jen o svého pána a provozoval úplnou sabotáž, když šlo o nadporučíka Lukáše. ... les meir
| Vaníček | | |||
| |||||
Omtale i boka
Vaníček er nemnd i ei anekdote Švejk fortel Lukáš i Wien då han framhevar at alt som har hendt er pur uflaks, eit forsynets styrelse som gamle Vaníček frå Pelhřimov sa då han vart dømt for tretti-sekste gong.
Sitat
„Vostudu,“ pokračoval Švejk, „jsem vám jistě nikdy neudělal, jestli se něco stalo, to byla náhoda, pouhý řízení boží, jako říkal starej Vaníček z Pelhřimova, když si vodbejval šestatřicátej trest. ... les meir
| Erzherzog Karl Stephan | | ||||
| *5.9.1860 Židlochovice - †7.4.1933 Żywiec | ||||||
| ||||||
Erzherzog Karl Stephan var ein austerriksk erkehertug av huset Habsburg, og admiral i den Keisarlege og Kongelege marine.
NB! Eg går ut frå at det er denne personen Hašek viser til med "Erkehertug Stephan". Det hart ikkje lukkast å stadfesta om han var til stades ved nokon manøver ved Sorpon i 1908.
Omtale i boka
Erzherzog Karl Stephan skal ha æra gledeshuset Zum Kukuruzkolben med eit fornemt besøk under manøvrane ved Sopron i 1908.
Sitat
Od opuštěného pavilónku, kde dřív za času míru fotografoval nějaký fotograf vojáky trávící zde mládí na vojenské střelnici, bylo vidět dole v údolí u Litavy červené elektrické světlo v bordelu „U kukuřičného klasu“, který poctil svou návštěvou arcivévoda Štěpán při velkých manévrech u Šoproně v roce 1908 a kde se scházela denně důstojnická společnost. ... les meir
Skrivst òg:Arcivévoda Štěpán Hašek Habsburg–Tescheni Károly István hu
| Mikulášek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Mikulášek var tenaren til major Wenzl, ein liten puslete fyr som vert fullstendig latterleggjort i Királyhida av Švejk og Lukáš. Dette fyrste gong viser sine meir hensynslause sider, eller rettare sagt: viser at han ikkje toler tullingar. Mot folk av eigen rang kan han gå rett på sak i så måte. Mot autoritetar og overordna må han vera slu, ironisera over toskeskapen på ein måte som gjer at han ikkje kan bli teken.
Sitat
„Nadporučík Lukáš,“ řekl přistupuje k Mikuláškovi nepříliš pevným krokem, „a jak vy se jmenujete?“ Mikulášek mlčel. Lukáš přitáhl si židli před Mikuláška na stole, sedl si, dívaje se na něho nahoru, řekl: „Švejku, přineste mně z kufru služební revolver.“ Mikulášek po celou dobu, co Švejk hledal v kufru, mlčel a jen se vyděšeně díval na nadporučíka. Jestli se v té chvíli pochopil, že sedí na stole, byl jistě ještě zoufalejší, poněvadž jeho nohy dotýkaly se kolen sedícího nadporučíka. „Jářku, jak se jmenujete, člověče?“ volal nahoru na Mikuláška nadporučík. Ten ale mlčel dál. Jak později vysvětloval. dostal jakýsi druh ztrnutí při nenadálém příchodu nadporučíka. Chtěl seskočit, a nemohl, chtěl odpovědít, a nemohl, chtěl přestat salutovat, ale nešlo to. „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant“ozval se Švejk, „že revolver není naládovanej.“ „Tak ho naládujte, Švejku!“ ... les meir
| Etelka Kákonyi | | |||
| |||||
Omtale i boka
Etelka Kákonyi var kona til jernvarehandlaren Gyula Kákonyi i Soproni utca. Lukáš fall for henne i teateret i Királyhida og det påfylgjande beundringsbrevet la grunnlaget for den enorme skandalen som oppsto etter at ektemannen hadde lese brevet. Me får òg vita at ho var tyskar frå Sopron.
Bakgrunn
Etelka Kákonyi har ingen lett gjenkjenneleg modell, sjølv om ein ikkje kan sjå bort frå at Jaroslav Hašek var inspirert av verkeleg hendingar. Det er slege fast med nokså stor sikkerheit at ingen med dette namnet budde i Bruck eller Királyhida på den aktuelle tida [6]. Forteljinga om skandalen med Kákonyi-ekteparet har likevel ein forløpar, men frå forfattaren sjølv. Den var med i den korte romanen Dobrý voják Švejk v zajetí frå 1917, rettnok med eit delvis annaleis bakteppe.
Kjelde: Klara Köttner-Benigni
Sitat
„Je to věc náramně důležitá, Švejku,“ poučoval ho dál, „opatrnosti nikdy nezbývá, a proto, jak vidíte, není tam adresa. Já se na vás úplně spoléhám, že odevzdáte to psaní v pořádku. Poznamenejte si ještě, že ta dáma se jmenuje Etelka, tedy zapište si ,paní Etelka Kákonyiová’. Ještě vám říkám, že musíte to psaní diskretně doručit za všech okolností a čekat na odpověď. Že máte čekat na odpověď, o tom je už napsáno v dopise. Co ještě chcete?“ ... les meir
| Gyula Kákonyi | | |||
| |||||
Omtale i boka
Gyula Kákonyi var ein jernvarehandlar i Soproni utca, gift med Etelka Kákonyi. Det var ho som imponerte Lukáš såpass at han skreiv det famøse brevet som førde til den vidkjende skandalen.
Sitat
Ten krám patří nějakému Maďarovi Kákonyimu. Víte, co je to Maďar? Tak himmelherrgott, víte nebo nevíte? Víte, dobře. Nahoře nad krámem je první patro a tam on bydlí. Víte o tom? Že nevíte, krucifix, tak já vám povídám, že tam bydlí. Stačí vám to? Stačí, dobře. Kdyby vám to nestačilo, tak vás dám zavřít. Máte poznamenáno, že se ten chlap jmenuje Kákonyi? Dobrá, tak vy, zítra ráno asi tak v deset hodin, půjdete dolů do města, najdete ten dům a půjdete nahoru do prvního patra a odevzdáte paní Kákonyiové toto psaní.“ ... les meir
| Růženka | | |||
| |||||
Omtale i boka
Růženka var ei velkjend tsjekkisk servitrise på Zum schwarzen Lamm som var skulda pengar av kvar einaste tsjekkiske eittårsfrivillege som hadde vore innom Bruck an der Leitha.
Bakgrunn
Růženka virkar å ha hatt eit verkeleg førebilete, nemleg ei viss Růženka som i fylgje Bohumil Vlček arbeidde på "U růže" (Zur Rose). Forfattaren kan dermed brukt same førebiletet på to ulike fiktive personar. Sjå Zur weissen Rose.
Kjelde: Bohumil Vlček
Sitat
Vodička bydlíval před léty v Praze na Bojišti, a proto při takovém setkání nezbylo nic jiného, než že oba zašli do hospody „U černého beránka“ v Brucku, kde byla známá číšnice Růženka, Češka, které byli všichni čeští jednoročáci, kteří kdy byli v lágru, nějaký obnos dlužni. ... les meir
Skrivst òg:Rosie Sadlon
| Antonín Vodička | | |||
| |||||
Omtale i boka
Antonín Vodička var ein tsjekkisk ingeniørsoldat, ein gammal kjenning av Švejk frå Praha. Sistnemnde var på veg til Soproni utca 16 for å utføra sitt delikate oppdrag for Lukáš då han møtte den gamle kjenningen sin, og dei gjekk Zum schwarzen Lamm for å drikka for gamle dagar. Vodička vart med Švejk på oppdraget, noko som var ein svært dårleg idé ettersom Vodička hata madjarar, vart svært så kranglevoren, og dessutan hadde fyra seg opp med god drikke. Den påfylgjande skandalen er velkjend for alle som har lese Švejk med ein viss andakt.
Vodička hadde vore ved fronten både i Serbia og ved Przemyśl og virkar heller brutal både i handling og språkbruk. Han tenestegjorde i eit regimentet frå Steiermark som var forlagd i Brucker Lager.
Sitat
Nadporučík zabalil se opět do deky, ze které ho Švejk vytáhl, a spal dál, zatímco Švejk putoval dál do Királyhidy. Najít Sopronyi utczu čís. 16 nebylo by bývalo tak těžké, kdyby ho náhodou nebyl potkal starý sapér Vodička, který byl přidělen k „štajerákům“, jejichž kasárna byla dole v lágru. ... les meir
| Purkrábek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Purkrábek var ein tsjekkisk landverák som ved mistak heldt på blitt banka opp av Vodička i Pausdorf. Må ikkje forvekslast med Purkrábek i Slavie-banken.
Sitat
„Jednou ti už takovýho kluka maďarskýho držím za chřtán v Pausdorfě, kam jsme šli my saperáci na víno, a chci mu dát jednu überšvunkem přes kokos v tý tmě, poněvadž jsme hned, jak to začlo, praštili láhví do visací lampy, a von najednou začne křičet: ,Tondo, dyť to jsem já, Purkrábek, vod 16. landwehr!’ ... les meir
| Mejstřík | | |||
| |||||
Omtale i boka
Mejstřík var ein tsjekkisk soldat som Vodička kan fortelja hadde leia an i eit slagsmål med ungararar ved Neusiedler See. Mejstřík var ein svær fyr, med hender store som Bílá Hora.
Sitat
My si sedneme naproti nim, jen jsme si überšvunky položili před sebe na stůl, a povídáme si: ,Vy pacholci, my vám dáme láňok,’ a nějakej Mejstřík, kerej měl ploutev jako Bílá hora, se hned nabíd, že si půjde zatančit a že nějakýmu syčákovi vezme holku z kola. ... les meir
| Paroubek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Paroubek var ein pub-eigar i Libeň som Švejk fortel Vodička om for å minna han på farane ved valdeleg overreaksjon.
Sitat
Já jsem znal nějakýho kořalečníka Paroubka v Libni. Jednou se mu tam opil nějakej dráteník jalovcovou a začal nadávat, že je to slabý, že do toho leje vodu, že kdyby drátoval sto let a za celej vejdělek si koupil samou jalovcovou a vypil ji najednou, že by moh ještě chodit po provaze a nosit ho, Paroubka, v náručí. ... les meir
| Jetzbacher | | |||
| |||||
Omtale i boka
Jetzbacher var eit svin av ein kaptein som vart skoten av eigne soldatar ved Przemyśl kunne Vodička fortelja Švejk.
Sitat
Když jsme byli na frontě u Přemyšlu, tak tam byl s námi hejtman Jetzbacher, svině, které nebylo rovno pod sluncem. Ten nás uměl tak sekýrovat, že nějakej Bitterlich od naší kumpačky, Němec, ale moc takovej hodnej člověk, se kvůli němu zastřelil. ... les meir
| Bitterlich | | |||
| |||||
Omtale i boka
Bitterlich var ein soldat som tok livet av seg på grunn av kaptein Jetzbacher.
Sitat
Když jsme byli na frontě u Přemyšlu, tak tam byl s námi hejtman Jetzbacher, svině, které nebylo rovno pod sluncem. Ten nás uměl tak sekýrovat, že nějakej Bitterlich od naší kumpačky, Němec, ale moc takovej hodnej člověk, se kvůli němu zastřelil. ... les meir
| Antonín Voborník | | |||
| |||||
Omtale i boka
Antonín Voborník var ein låsesmed frå Neklanova ulice i Vyšehrad. Dette i fylgje ein av Švejk sine samtalar med Vodička.
Sitat
„Z toho tě, Vodičko, vyvedu. Víš, kde je na Vyšehradě Neklanova ulice? Tam měl dílnu zámečník Voborník. Byl to člověk spravedlivej a jednoho dne, když se vrátil domů z flámu, tak si s sebou přived ještě jednoho flamendra spát. ... les meir
| Jaroslav Vrchlický | | ||||
| *17.2.1853 Louny - †9.9.1912 Domažlice | ||||||
| ||||||
Jaroslav Vrchlický (verkeleg namn Emil Bohuslav Frída) var ein tsjekkisk diktar og oversetjar, elev av Victor Hugo. Han oversette ei rekkje klassikarar til tsjekkisk, mellom dei: Goethe, Baudelaire, Hugo, Shakespeare, Byron, Shelley, Dante, Petöfi og Ibsen.
Omtale i boka
Jaroslav Vrchlický vert sitert av Švejk når han skal forklara Kákonyi at han skreiv brevet, ikkje Lukáš.
Sitat
„Pane,“ řekl důstojně Švejk, „to psaní jsem psal já. Ich geschrieben, kein Oberleutnant. Podpis jen tak, falešný, Unterschrift, Name, falsch. Mně se vaše paní velice líbí. Ich liebe Ihre Frau. Já jsem do vaší paní zamilovanej až po uši, jak říkal Vrchlický. Kapitales Frau.“ ... les meir
|
|
II. Ved fronten |
| |
3. Švejks opplevingar i Királyhida | |||
| © 2012 Jomar Hønsi | Sist oppdatert: 21/5-2013 | treff sidan 5/11-2009. | Statistikk |
|
