Franz Ferdinand og Sophie Chotek ved avreisa frå rådhuset i Sarajevo, 5 minutt før attentatet 28.juni 1914.
"Den gode soldaten Švejk" er ein roman med eit uvanleg rikt persongalleri. I tillegg til dei mange som deltek direkte i handlinga, vert eit stort tal fiktive og reelle personar (og dyr) nemnde, enten i anekdotane til Švejk, direkte av forfattaren eller indirekte gjennom ord og uttrykk.
Denne sida inneheld ei oversikt over alle som er omtala i boka, frå Napoleón i innleinga til Kaptein Ságner i dei siste linjene av den ufullførde del fire. Lista er sortert etter når personen fyrst blir nemnd. Kapitteloverskriftene er fritt omsette til nynorsk av eigaren av denne vev-sida.
- Sitata er frå Jaroslav Šerák sin online-versjon av Švejk og har linkar til det relevante kapittelet
- Verktøylinjene har linkar for direkte oppslag i Wikipedia, Google søk og Švejk online.
Merk at enkelte namn manglar i Odd Bang-Hansen si norske oversetjing av Švejk (som er forkorta). Dette gjeld til dømes heile innleiinga. Tsjekkiske namn er i den norske utgåva skrivne utan aksentar og i nokre høve fornorska.
Personnamna har farge etter rolla dei har i forteljinga, vist med fylgjande døme: Doktor Grünstein som tek direkte del i handlinga, Heinrich Heine som historisk person, og Ferdinand Kokoška som oppdikta person, nemnd i dialogar eller anekdotar.
Den gode soldat Švejk liste over folk som er omtala i romanen (575)
Syn alle
I. Bak fronten
1. Den gode soldat Švejk grip inn i verdskrigen (30)
14. Švejk som oppassar hos løytnant Lukáš (35)
II. Ved fronten
2. Švejks anabase til Budějovice (53)
3. Švejks opplevingar i Királyhida (41)
5. Frå Bruck an der Leitha til Sokal (44)
III. Det ærerike samanbrotet
1. Gjennom Ungarn (54)
2. I Budapest (33)
3. Frå Hatvan til den galisiske grensa (33)
IV. Det ærerike samanbrotet held fram
1. Švejk i russisk fangetransport (35)
|
II. Ved fronten |
 | |
4. Nye lidelsar | |||
 | Sankt Stephan I |  | |||
| *967-978 Esztergom - †15.8.1038 Esztergom? Székesfehérvár? | |||||
| |||||
Sankt Stephan I er Ungarns skytshelgen og rekna som grunnleggjaran av Ungarn. Fram til oppløysinga av Austerrike-Ungarn vart dei ungarske delene av riket kalla Den heilage Stefanskrones land.
Omtale i boka
Sankt Stephan I er nemnd i artikkelen i "Pester Lloyd" som Lukáš les høgt for oberst Schröder. Henvisninga er indirekte gjennom omgrepet Den heilage Stefanskrones land, dvs Kongedømet Ungarn.
Sitat
Současně však očekáváme úřední zprávu o királyhidském zločinu, spáchaném na maďarském obyvatelstvu. Že se věcí bude zabývat pešťská sněmovna, je na bíle dni, aby nakonec se ukázalo jasně, že čeští vojáci, projíždějící Uherským královstvím na front, nesmějí považovat zemi koruny svatého Štěpána, jako by ji měli v pachtu. ... les meir
Skrivst òg:Štěpán I. Svatý cz Saint Stephen I en I Szent István hu
| Béla Barabás | | ||||
| *12.12.1855 Arad - †28.5.1934 Arad | ||||||
| ||||||
Béla Barabás var sakførar, redaktør og politikar, medlem av det ungarske paralamentet før krigen, av det rumenske etter. Han var minister for relegion og utdanning i den fyrste antibolsjevik-regjeringa som vart danna av Gyula Karolyi (syskenbarn til Mihaly Karolyi) i 5.mai 1914. Barabas var med Mihály Károlyi på ein vitjing til USA i 1914. I heimbyen Arad, no i Romania, er ei gate kalla opp etter han.
Det er ikkje funne prof på at han skreiv sjåvinistiske artiklar i Pester Lloyd eller Pesti Hirlap, sjølv om Hašek truleg henta inspirasjon frå noko liknande han hadde lese.
Kjelde: Tarján Tamás, Veronique Klauber
Omtale i boka
Béla Barabás var redaktøren og parlamentsmedlemmet som signerte den famøse artikkelen som kom på trykk i Pester Lloyd og Pestí Hirlap. I fylgje oberst Schröder var han kjend som ein dritsekk.
Sitat
„Kdo je podepsán pod článkem, pane nadporučíku?“ „Béla Barabás, redaktor a poslanec, pane plukovníku.“ „To je známá bestie, pane nadporučíku; ale dřív, nežli se to dostalo do ,Pester Lloydu’, byl již tento článek uveřejněn v ,Pesti Hírlap’. Nyní mně přečtěte úřední překlad z maďarštiny článku v šoproňském časopise ,Sopronyi Napló’.“ ... les meir
| Géza Savanyú | | |||
| |||||
Géza Savanyú var i fylgje romanen parlamentsrepresentant for Királyhida. Han er nesten sikkert oppdikta avdi Királyhida ikkje var eigen valgkrets. Det har heller ikkje lukkast å påvisa kvar forfattaren henta namnet frå.
Kjelde: Klara Köttner-Benigni
Omtale i boka
Géza Savanyú skulle ta opp brevskandalen i det ungarske parlamentet. Han er omtale som representant frå Királyhida.
Sitat
Toto se týká zejména jednoho pána, který se dle doslechu zdržuje doposud beztrestně ve vojenském táboře a stále ještě nosí odznaky svého ,papageiregimentu’ a jehož jméno bylo též uveřejněno předevčírem v ,Pester Lloydu’ a ,Pesti Napló’. Jest to známý český šovinista Lükáš, o jehož řádění bude podána interpelace naším poslancem Gézou Savanyú, který zastupuje okres királyhidský.“ ... les meir
| Jaroslav Panuška | | |||
| *3.3.1872 Hořovice - †1.8.1958 Kochánov | |||||
| |||||
Jaroslav Panuška var ein tsjekkisk målar og god ven av Jaroslav Hašek. Det var han som fekk Hašek til å flytta frå Praha til Lipnice nad Sázavou 25.august 1921 og han var der sjølv i periodar.
Omtale i boka
Jaroslav Panuška er innom soga når Švejk under forhøyr forsvarar seg med å sitera tenaren til Panuška.
Sitat
Tak na př. na otázku, proč se nepřizná, odpověděl dle protokolu: ,Já jsem zrovna v takový situaci, jako se voctnul jednou kvůli nějakejm obrazům panny Marie sluha akademického malíře Panušky. Ten taky, když se jednalo o nějaký vobrazy, který měl zpronevěřit, nemoh na to nic jinýho vodpovědět než: »Mám blít krev? « ... les meir
| Vaněk | | |||
| |||||
Omtale i boka
Vaněk er rekneskapssersjant (Rechnugsfeldwebel) ved staben i det 11.marsjkompani, i det sivile apotekar frå Kralupy nad Vltavou. Han er framstilt som ein reserveoffiser som helst passar på sitt eige beste. Vaněk er frå no av og ut romanen mykje involvert. Det kjem etter kvart fram at han vore med tre marsjbataljonar allereie, på austfronten i Karpatane og i Galicia.
Hans offisielle rang er Rechnungsfeldwebel, tsjekkisk učetní šikovatel.
Bakgrunn
Vaněk har ein heilt konkret modell: Jan Vaněk som både av yrke, heimstad og stilling i hæren samsvara med romanfiguren.
Sitat
Nadporučík Lukáš po celé cestě domů si opakoval: „Kompaniekomandant, kompanieordonanz.“ A jasně před ním vyvstávala postava Švejka. Účetní šikovatel Vaněk, když mu poručil nadporučík Lukáš, aby mu vyhledal nějakého nového sluhu místo Švejka, řekl: „Já myslel, že jsou, pane obrlajtnant, spokojenej s tím Švejkem.“ Uslyšev, že Švejka naznačil plukovník ordonancí u 11. kumpanie, zvolal: „Pomoz nám pán bůh!“ ... les meir
| Nemrava | | |||
| |||||
Omtale i boka
Nemrava var ein pasifist frå Mähren, nemnd av Švejk då han sit innesperra med Vodička etter skandalen i Királyhida.
Sitat
Před vojnou žil na Moravě nějakej pan Nemrava, a ten dokonce nechtěl vzíti ani flintu na rameno, když byl odvedenej, že prej je to proti jeho zásadě, nosit nějaký flinty. Byl za to zavřenej, až byl černej, a zas ho nanovo vedli k přísaze. A von, že přísahat nebude, že je to proti jeho zásadě, a vydržel to.“ ... les meir
| Gottfried Heinrich zu Pappenheim | | |||
| *8.6.1594 Treuchtlingen - †17.11.1632 Leipzig | |||||
| |||||
Gottfried Heinrich zu Pappenheim var ein feltmarskalk for den Katolske Liga under Trettiårskrigen. Han var kjend som ein dyktig militær leiar men også for sin brutalitet. Han tok del i slaget ved Bílá Hora, og fall i slaget ved Lützen. Pappenheim er gravlagd i Strahovský klášter.
Omtale i boka
Gottfried Heinrich zu Pappenheim er nemnd gjennom utrykket "me kjenner våre Pappenheimare". Sitatet er frå Friedrich Schiller sin trilogi om Wallenstein.
Sitat
Učitel si povzdechl: „Když ten pan auditor neumí dobře česky. Já už jsem mu to také podobným způsobem vysvětloval, ale on na mne spustil, že sameček od vši se jmenuje česky ,vešák’. ,Šádný fšivák,’ povídal pan auditor, ,vešák. Femininum, Sie gebildeter Kerl, ist ten »feš«, also masculinum ist »ta fěšak«. Wir kennen uns’re Pappenheimer.“ ... les meir
| Jan Janeček | | ||||
| *? - †9.9.1871 Plzeň | ||||||
| ||||||
Frå Pražský denník 10. september 1871
Jan Janeček var ein verkeleg person, ein tjuv og drapsmann. Han vart offentleg hengd i Plzeň 9.9. 1871 av den illgjetne bøddelen Jan Piperger. Tispunktet i historia til Švejk stemmer rettnok ikkje, neppe heller at han fekk henginga utsett grunna keisar Franz Joseph I sin fødselsdag (denne var 18. august). Dette var den siste offentlege avrettinga i Böhmen under austerriksk styre. Ei anna kjelde hevdar at bror til Jan Janeček, Josef, vart avretta i 1879, så det kan vera at Švejk blandar dei to hendingane saman.
Omtale i boka
Jan Janeček var ein sigøynar frå Plzeň som vart dømd til døden, fekk avrettinga utsett ein dag avdi den fall på fødselsdagen til keisaren, så rehabilitert post-mortem. Dette er ei av Švejk sine historier i divisjonsarresten i Brucker Lager.
Sitat
„Zkrátka a dobře,“ řekl Švejk, „je to s vámi vachrlatý, ale nesmíte ztrácet naději, jako říkal cikán Janeček v Plzni, že se to ještě může vobrátit k lepšímu, když mu v roce 1879 dávali kvůli tý dvojnásobný loupežný vraždě voprátku na krk. A taky to uhád, poněvadž ho vodvedli v poslední okamžik vod šibenice, poněvadž ho nemohli pověsit kvůli narozeninám císaře pána, který připadly právě na ten samej den, kdy měl viset. ... les meir
| Matěj | | |||
| |||||
Omtale i boka
Matěj var tenaren til målaren Panuška.
Sitat
„To ale nebyla moje slova, to vykládal sluha malíře Panušky Matěj jedné staré bábě, když se ho ptala, jak vypadá růže z Jericha. ... les meir
| Kříž | | |||
| |||||
Omtale i boka
Kříž var ein smed Vodička fortel om i ein anekdote for å illustrera kor tåkete Švejk sine samanlikningar kan vera.
Sitat
Když se ho auditor ptal, čím je v civilu, tak říkal: ,Dejmám u Kříže.’ A trvalo to přes půl hodiny, než auditorovi vysvětlil, že tahá měch u kováře Kříže, a když se ho potom zeptali: ,Vy jste tedy v civilu pomocnej dělník,’ tak jim odpověděl: ,Kdepak ponocnej, ten je Franta Hybšů.’“ ... les meir
| Franta Hybšů | | |||
| |||||
Omtale i boka
Franta Hybšů var ein nattevektar Vodička fortel om i ein anekdote, sjå Kříž.
Sitat
Když se ho auditor ptal, čím je v civilu, tak říkal: ,Dejmám u Kříže.’ A trvalo to přes půl hodiny, než auditorovi vysvětlil, že tahá měch u kováře Kříže, a když se ho potom zeptali: ,Vy jste tedy v civilu pomocnej dělník,’ tak jim odpověděl: ,Kdepak ponocnej, ten je Franta Hybšů.’“ ... les meir
| Pavla Moudrá | | ||||
| *26.1.1861 Praha - †10.9.1940 Praha | ||||||
| ||||||
Pavla Moudrá var ei tsjekkisk forfattarinne og oversetjar, mellom anna skreiv ho barnelitteratur. Ho var òg ein tidleg dyrevernar, fredsforkjempar og feminist, mellom anna var ho ei kort stund redaktør for magasinet Lada.
Kjelde: Lucie Jelínková
Omtale i boka
Pavla Moudrá er nemnd av Marek når han fortel om at han vorte sperra inne for mytteri avdi han nekta å vaska latrinene.
Sitat
A tak to šlo pořád: ,Budete pucovat?’ ,Nebudu pucovat.’ Hajzly lítaly sem a tam, jako by to bylo nějaké dětské říkadlo od Pavly Moudré. Obršt běhal po kanceláři jako pominutý, nakonec si sedl a řekl: ,Rozvažte si to dobře, já vás předám divisijnímu soudu pro vzpouru. Nemyslete si, že budete první jednoroční dobrovolník, který byl za této války zastřelen. ... les meir
| Solpera | | |||
| |||||
Omtale i boka
Solpera var ein kjøkenoffiser nemnd i ei ankedote Švejk fortel Vodička.
Sitat
„Já jsem zas docela spokojenej,“ řekl Švejk, „to ještě před lety, když jsem sloužil aktivně, tak náš supák Solpera říkal, že na vojně musí bejt si každej vědom svejch povinností, a dal ti přitom takovou přes hubu, žes na to nikdy nezapomněl. ... les meir
| Kvajser | | |||
| |||||
Omtale i boka
Kvajser var ein objrlajtnant nemnd i same historia som Solpera.
Sitat
Nebo nebožtík obrlajtnant Kvajser, když přišel prohlížet kvéry, tak vždycky nám přednášel, že každej voják má jevit největší duševní votrlost, poněvadž vojáci jsou jenom dobytek, kerej stát krmí, dá jim nažrat, napít kafe, tabák do fajfky a za to musí tahat jako volové.“ ... les meir
| Herál | | |||
| |||||
Omtale i boka
Herál var ein lærar Švejk nemner i nok ei anekdote. Herál hadde lagt ut om rettargangspraksisen i hæren under styret til Maria Theresa.
Sitat
Sloužil ti u nás v aktivu učitel Herál a ten nám jednou na kavalci vykládal, když jsme všichni v cimře dostali kasárníka, že je v pražským museu jedna kniha zápisů takovýho vojenskýho soudu za Marie Terezie. ... les meir
| Maria Theresia | | |||
| *13.5.1717 Wien - †29.11.1780 Wien | |||||
| |||||
Maria Theresia var regjerande erkehertuginne av Austerrike, dronning av Ungarn, dronning av Böhmen og statsoverhovud av ei rekkje andre område. Ho var einaste kvinnelege overhovud under Habsburg-styret, faren la grunnen for makta henner gjennom Den pragmatiske sanksjon av 1713, som slo fast at kvinner òg kunne arva trona. Ho gjennomførde progressive reformer i utdanning og strafferett, men var intolerant på det relegiøse feltet. Fortet Terezín er kalla opp etter henne som òg Theresianische Militärakademie er.
Omtale i boka
Maria Theresia er nemnd i same soga som læraren Herál.
Sitat
Sloužil ti u nás v aktivu učitel Herál a ten nám jednou na kavalci vykládal, když jsme všichni v cimře dostali kasárníka, že je v pražským museu jedna kniha zápisů takovýho vojenskýho soudu za Marie Terezie. Každej regiment měl svýho kata, který popravoval vojáky svýho regimentu, kus po kusu, za jeden tereziánskej tolar. A ten kat podle těch zápisů vydělal si někerej den až pět tolarů. ... les meir
Skrivst òg:Marie Terezie cz Maria Theresa en Mária Terézia hu
| Běloun | | |||
| |||||
Omtale i boka
Běloun var ein soldat som kvela ein sigøynar ved Drina etter at denne hadde vorte teken med sigarettar han fekk som løn for å ha hengt serbiske mostandsfolk. Dette er ei av Vodička sine historier frå fronten.
Sitat
„Když jsem byl v Srbsku,“ řekl Vodička, „tak u naší brigády věšeli, kteří se přihlásili, čúžáky za cigarety. Kerej voják pověsil chlapa, ten dostal deset športek, za ženskou a za dítě pět. Potom začlo intendantstvo spořit a vodstřelovalo se to hromadně. Se mnou sloužil jeden cikán a vo tom jsme to dlouho nevěděli. Bylo nám to jenom nápadný, že ho vždycky na noc někam volali do kanceláře. To jsme stáli na Drině. A jednou v noci, když byl pryč, tak někomu napadlo šťourat se v jeho věcech, a pacholek měl v ruksaku celý tři krabičky po stovce športek. Potom se vrátil k ránu do naší stodoly a my jsme s ním udělali krátkej soud. Povalili jsme ho a nějakej Běloun ho uškrtil řemenem. Měl ten pacholek tuhej život jako kočka.“ ... les meir
| Ruller | | |||
| |||||
Omtale i boka
Ruller var ein militærdommar som forhøyrde Švejk og Vodička og som motvillig sette dei på frifot etter ordre frå oberst Schröder. Ruller var meir oppteken av teikningane i ei bok om den historiske utviklinga av seksualmoral enn av gjerninga si som advokat ved divisjonsretten. Situasjonen har paralellar til domaren i Prosesssen av Franz Kafka.
Sitat
Vstoupili právě do baráku s kancelářemi divisijního soudu a patrola je ihned odvedla do kanceláře čís. 8, kde za dlouhým stolem s haldami spisů seděl auditor Ruller. Před ním ležel nějaký díl zákoníku, na kterém stála nedopitá sklenice čaje. Po pravé straně na stole stál krucifix z napodobené slonoviny, se zaprášeným Kristem, který se zoufale díval na podstavec svého kříže, na kterém byl popel a oharky z cigaret. Auditor Ruller oklepával si právě k nové lítosti ukřižovaného boha novou cigaretu o podstavec krucifixu a druhou rukou nadzvedal sklenici s čajem, která se přilepila na zákoník. Vyprostiv sklenici z objetí zákoníku, listoval se dál v knize vypůjčené z důstojnického kasina. Byla to kniha Fr. S. Krause s mnohoslibným názvem „Forschungen zur Entwicklungsgeschichte der geschlechtlichen Moral“. ... les meir
| Friedrich Salomon Krauss | | |||
| *7.10.1859 Požega - †29.5.1938 Wien | |||||
| |||||
Friedrich Salomon Krauss var sexolog, etnograf, folklorikar og slavist av kroatisk/jødisk opphav. Han fekk tidleg i karrieren stønad frå kronprins Rudolf til å driva etnografisk forskning blandt sør-slavarane og han arbeidde seinare med Sigmund Freud. Han vart etter kvart ein pionér innafor "etno-sexologi" men gjentekne sømelegheits-rettsaker hindra arbeidet hans og i 1913 var han ruinert.
Forfattaren er litt upresis i omtalen av Krauss og "boka" han omtalar. Det er ikkje ei bok av Krauss, men årbøker som kom ut i 10 bind frå 1904 til 1913. Krauss var utgivar av desse, ikkje nødvendigvis forfattar.
Anthropophyteia. Jahrbücher für Folkloristische Erhebungen und Forschungen zur Entwicklungsgeschichte der geschlechtlichen Moral (1904-1913).
Omtale i boka
Friedrich Salomon Krauss er nemnd avdi aktor Ruller sit og blar i boka Forschungen zur Entwicklungsgeschichte der geschlechtlichen Moral av Krauss akkurat då Vodička og Švejk dukkar opp.
Sitat
Vyprostiv sklenici z objetí zákoníku, listoval se dál v knize vypůjčené z důstojnického kasina. Byla to kniha Fr. S. Krause s mnohoslibným názvem „Forschungen zur Entwicklungsgeschichte der geschlechtlichen Moral“. Zadíval se na reprodukci naivních kreseb mužského i ženského pohlavního ústroje s přiléhajícími verši, které objevil učenec Fr. S. Krause na záchodcích berlínského Západního nádraží, takže neobrátil pozornost na ty, kteří vstoupili. ... les meir
Skrivst òg:Fr. S. Krause Hašek
| Alexander von Humboldt | | |||
| *14.7.1769 Berlin - †6.5.1859 Berlin | |||||
| |||||
Alexander von Humboldt var ein tysk naturvitenskapsmann og medgrunnleggar av geografien som empirisk vitenskap. Han drog på forskningsreiser til mellom anna Sentralasia og Latin-Amerika. Han var bror av Wilhelm von Humboldt, grunnleggar av Humboldt-universietet i Berlin.
Von Humboldt vitja Galicia (Polen) i 1792/93 og Galica (Spania) i 1799.
Omtale i boka
Alexander von Humboldt vert sitert av Marek når han får vita at Švejk skal avgarde til fronten i Galicia: I heile denne verda har eg ikkje sett noko så storslege som dette idiotiske Galicia.
Sitatet kan òg stamma frå broren Wilhelm. Det kan òg vera vist til Galicia i Spania, eit område begge Humboldt-brødrene besøkte.
Sitat
Budete se v dálné cizině cítiti jako doma, jako v příbuzném kraji, ba skoro jako v milé domovině. S city povznesenými nastoupíte pouť do krajin, o kterých již starý Humboldt pravil: ,V celém světě neviděl jsem něco velkolepějšího nad tu blbou Halič.’ ... les meir
| Otakar Bas | | |||
| *21.3.1879 Hradec Kralové - †18.3.1939 Praha | |||||
| |||||
Otakar Bas var ein tsjekkisk radikal advokat som spesialiserte seg på å forsvara motstandarar av Habsburg-regimet. Han var òg aktiv i politikken, ei stund var han viseformann i det Tsjekkoslovakiske senatet. Han tok sjølvmord kort tid etter nazistane sin okkupasjon av Tsjekkoslovakia i mars 1939.
Opplysningane om at det kan vera denne personen boka viser til kjem frå Antonín Měšťan. Ein anna teori er at det her er meint Eduard Bass, ein ven av forfattaren, men dette stemmer ikkje med yrkestittelen.
Omtale i boka
Otakar Bas var ein advokat som vert nemnd av Švejk etter at han og Vodička hadde vorte forhøyrde av Ruller.
Sitat
Já jsem se u vejslechu, to je pravda, vymlouval všelijak, to se musí dělat, to je povinností lhát, jako říká advokát Bass svým klientům. ... les meir
|
|
II. Ved fronten |
| |
4. Nye lidelsar | |||
| © 2012 Jomar Hønsi | Sist oppdatert: 18/5-2013 | treff sidan 5/11-2009. | Statistikk |
|
