Franz Ferdinand og Sophie Chotek ved avreisa frå rådhuset i Sarajevo, 5 minutt før attentatet 28.juni 1914.
"Den gode soldaten Švejk" er ein roman med eit uvanleg rikt persongalleri. I tillegg til dei mange som deltek direkte i handlinga, vert eit stort tal fiktive og reelle personar (og dyr) nemnde, enten i anekdotane til Švejk, direkte av forfattaren eller indirekte gjennom ord og uttrykk.
Denne sida inneheld ei oversikt over alle som er omtala i boka, frå Napoleón i innleinga til Kaptein Ságner i dei siste linjene av den ufullførde del fire. Lista er sortert etter når personen fyrst blir nemnd. Kapitteloverskriftene er fritt omsette til nynorsk av eigaren av denne vev-sida.
- Sitata er frå Jaroslav Šerák sin online-versjon av Švejk og har linkar til det relevante kapittelet
- Verktøylinjene har linkar for direkte oppslag i Wikipedia, Google søk og Švejk online.
Merk at enkelte namn manglar i Odd Bang-Hansen si norske oversetjing av Švejk (som er forkorta). Dette gjeld til dømes heile innleiinga. Tsjekkiske namn er i den norske utgåva skrivne utan aksentar og i nokre høve fornorska.
Personnamna har farge etter rolla dei har i forteljinga, vist med fylgjande døme: Doktor Grünstein som tek direkte del i handlinga, Heinrich Heine som historisk person, og Ferdinand Kokoška som oppdikta person, nemnd i dialogar eller anekdotar.
Den gode soldat Švejk liste over folk som er omtala i romanen (575)
Syn alle
I. Bak fronten
1. Den gode soldat Švejk grip inn i verdskrigen (30)
14. Švejk som oppassar hos løytnant Lukáš (35)
II. Ved fronten
2. Švejks anabase til Budějovice (53)
3. Švejks opplevingar i Királyhida (41)
5. Frå Bruck an der Leitha til Sokal (44)
III. Det ærerike samanbrotet
1. Gjennom Ungarn (54)
2. I Budapest (33)
3. Frå Hatvan til den galisiske grensa (33)
IV. Det ærerike samanbrotet held fram
1. Švejk i russisk fangetransport (35)
|
II. Ved fronten |
 | |
5. Frå Bruck an der Leitha til Sokal | |||
 | Krakonoš |  | |||
| |||||
Krakonoš på ei ølbrikke frå bryggeriet i Trutnov
Krakonoš er i tysk/tsjekkisk/polsk folketru ein fjelljette frå fjella Krkonoše (Riesengebirge) som er sentral i mange legender frå regionen. Görlitz og Vysoké nad Jizerou har begge museum via til Rübezahl/Krakonoš. Han trer dessutan fram i mange operaer frå det 19. århundre.
Omtale i boka
Krakonoš vert nemnd når forfattaren beskriv Baloun, som med den svære skikkelsen og lange skjegget liknar Krakonoš.
Sitat
Před ním stál účetní šikovatel Vaněk, který zde sestavoval listiny k výplatě žoldu, vedl účty kuchyně pro mužstvo, byl finančním ministrem celé roty a trávil tu celý boží den, zde též spal. U dveří stál tlustý pěšák, zarostlý vousy jako Krakonoš. To byl Baloun, nový sluha nadporučíka, v civilu mlynář někde u Českého Krumlova. ... les meir
Skrivst òg:Rübezahl de Liczyrzepa pl
| Baloun | | |||
| |||||
Omtale i boka
Baloun vert ny putzfleck for overløytnant Lukáš etter at oberst Schröder forfremjar Švejk til ordonnans ved det 11. marsjkompani. Han er med på heile turen frå Királyhida til fronten, og er ein relativt sentral person frå no av. Han er ein diger fyr, utruleg glupsk, han et alt han kan koma over og tenkjer på mat heile døgnet. Han vert dessutan framstilt som nokså einfaldig. Av yrke er han møllar, han er gift med kone og tre born (han åt ofte opp maten for dei) og kjem frå traktene rundt Krumlov.
Bakgrunn
Baloun har ingen innlysande modell frå røyndomen, men glupskheita hans kan ha kome frå forfattaren sjølv som då han skreiv denne delen av romanen la mykje på seg. Jaroslav Hašek var ein matkjenner, noko som kjem tydeleg til utrykk gjennom dei mange omtalane av mat i romanen. I fylgje Josef Lada var han òg ein svært god kokk.
Sitat
U dveří stál tlustý pěšák, zarostlý vousy jako Krakonoš. To byl Baloun, nový sluha nadporučíka, v civilu mlynář někde u Českého Krumlova. „Vybral jste mně opravdu znamenitého pucfleka,“ mluvil nadporučík Lukáš k účetnímu šikovateli, „děkuji vám srdečné za to milé překvapení. První den si ho pošlu pro oběd do oficírsmináže, a on mně ho půl sežere.“ ... les meir
| Weidenhofer | | |||
| |||||
Omtale i boka
Weidenhofer var korporalen som fekk i oppdrag å binda fast Baloun som straff for at han hadde ete opp lunsjen til obrlajtnant Lukáš.
Sitat
Sie Rechnungsfeldwebl,“ obrátil se na Vaňka, „odveďte ho ke kaprálovi Weidenhoferovi, ať ho pěkně uváže na dvoře u kuchyně na dvě hodiny, až budou dnes večer rozdávat guláš. Ať ho uváže pěkně vysoko, aby jen tak se držel na špičkách a viděl, jak se v kotli ten guláš vaří. ... les meir
| Hegner | | |||
| |||||
Omtale i boka
Hegner var ein stabsersjant som hadde vore ved fronten i Serbia saman med kaptein Ságner i starten av krigen og hadde foralt Vaněk kor inkompetent Ságner hadde vist seg. Dette fortel Vaněk no vidare til Lukáš akkurat i det sistnemnde hadde fått vita at Ságner var forfremja på Lukáš sin bekostning.
Sitat
„Já z toho nemám moc velkou radost,“ důvěrně se ozval účetní šikovatel, „vypravoval štábsfeldvébl Hegner, že pan hejtman Ságner v Srbsku na počátku války chtěl někde u Černé Hory v horách se vyznamenat a hnal jednu kumpačku svého baťáčku za druhou na mašíngevéry do srbských štelungů, ačkoliv to byla úplně zbytečná věc a infanterie tam byla starýho kozla co platná, poněvadž Srby odtamtud s těch skal mohla dostat jen artilerie. ... les meir
| Ferdinand Kokoška | | ||||
| ||||||
Kološka og den unge Hašek.
Ferdinand Kokoška var innehavar av Drogerie Kokoška på hjørna Na Perštýně og Martinská ulice. Det er stadfesta at føretaket eksisterte i 1891. Eit bilete av butikken viser namnet fortyska til Kokoschka.
Opplysningar utover dette er det få av utanom det Hašek sjølv har skrive i både denne romanen og i eit par forteljingar. Hašek var tilsett berre ei kort stund. I fylgje Václav Menger vart han oppsagd etter at han hadde teikna skjegg og briller på ei alpeku slik at den likna sjefen. Kokoška er sentral i forteljingane "Frå det gamle apoteket" der han ikkje heilt overbevisande er omdøypt til Kološka.
Omtale i boka
Ferdinand Kokoška var apotekeigar i Na Perštýně, då Švejk var lærling der. Denne opplysninga kjem fram når Švejk fortel Vaněk om erfaringa si med Vaněk sitt eige yrke. Må ikkje forvekslast med den Ferdinand Kokoška heilt i starten av romanen som plukkar hundelort. Legg merke til at Švejk ikkje brukar førenamnet.
Sitat
„Já jsem se taky učil materialistou,“ řekl Švejk, „u nějakýho pana Kokošky na Perštýně v Praze. To byl náramnej podivín, a když jsem mu jednou vomylem ve sklepě zapálil sud benzinu a von vyhořel, tak mne vyhnal a gremium mne už nikde nepřijalo, takže jsem se kvůli pitomýmu sudu benzinu nemoh doučit. Vyrábíte také koření pro krávy?“ ... les meir
Skrivst òg:Kokoschka de
| Pelegrinus Laziosi | | ||||
| *1265 Forli - †1.5.1345 Forli | ||||||
| ||||||
Pelegrinus Laziosi er mest omtala som Sankt Peregrinus. Det finst sju helgenar med namnet Pelegrinus eller Peregrinus, for det meste martyrar frå tidleg kristen tid. Ein ekspert (sjå sitat under) meiner det er Peregrin Laziosi det er snakk om her, skytshelgen for gravide og kvinner i barselseng.
Antonín Měšťan: ... während der Hl. Peregrinus (Pellegrin) in Wirklichkeit für die katolische Kirche der Patron der Gebärenden, der Wöchnerinnen und der Lohnkutscher ist.
Omtale i boka
Pelegrinus Laziosi sitt namn vart teke i bruk av Kokoška for å signa krydderblandinga han laga mot kyr sine oppblesne magar. Dette kjem fram i Švejk sin anekdote frå tida si som apotekarlærling hjå Kokoška.
Sitat
„U nás se vyrábělo koření pro krávy se svěcenými obrázky. Von byl náš pan šéf Kokoška náramně nábožnej člověk a dočetl se jednou, že svatej Pelegrinus pomáhal při nafouknutí dobytka. ... les meir
Skrivst òg:Peregrín Laziosi cz Peregrinus Laziosi de Peregrine Laziosi en Pellegrino Laziosi it Svatej Pelegrinus Švejk
| Tauchen | | |||
| |||||
Omtale i boka
Tauchen var assistent hjå apotekar Kokoška, fekk i oppdrag av sjefen å skriva signingsdikt som skulle leggjast ved kvar dose kukrydder. Dette var han ikkje i stand til så kollega Ferdinand måtte hjelpa han.
Sitat
A potom jsme je přikládali do balíčků toho našeho koření pro krávy. Krávě se to koření namíchalo do teplý vody, dalo se jí napít z dřezu a přitom se dobytku předčítala modlitbička k sv. Pelegrinovi, kterou složil pan Tauchen, náš příručí. To když byly ty obrázky sv. Pelegrina vytištěny, tak ještě na druhou stranu bylo potřeba natisknout nějakou modlitbičku. ... les meir
| Ferdinand | | |||
| |||||
Omtale i boka
Ferdinand var som Tauchen assistent hjå apotekar Kokoška, og måtte hjelpe denna med å skriva dikt til kukrydderdosane. Strid om opphavsretten til dikta fylgde, men Švejk fekk aldri fullførd soga avdi Vaněk vart abvroten av ein telefon.
Sitat
A potom jsme je přikládali do balíčků toho našeho koření pro krávy. Krávě se to koření namíchalo do teplý vody, dalo se jí napít z dřezu a přitom se dobytku předčítala modlitbička k sv. Pelegrinovi, kterou složil pan Tauchen, náš příručí. To když byly ty obrázky sv. Pelegrina vytištěny, tak ještě na druhou stranu bylo potřeba natisknout nějakou modlitbičku. ... les meir
| Braun | | |||
| |||||
Omtale i boka
Braun var ordonnansen til det 12. marsjkompani, og Švejk hadde ein lite fruktbar telefonsamtale med han i sitt fyrste oppdrag som ordonnans i det 11. marsjkompani.
Sitat
„Vaněk? Ten šel do regimentskanceláře. Kdo je u telefonu? Ordonanc od 11. marškumpanie. Kdo je tam? Ordonanc od 12. maršky? Servus, kolego. Jak se jmenuji? Švejk. A ty? Braun. Nemáš příbuznýho nějakýho Brauna v Pobřežní třídě v Karlíně, kloboučníka? Že nemáš, že ho neznáš... ... les meir
| Braun | | |||
| |||||
Omtale i boka
Braun var ein hattemakar frå Pobřežní třída i Karlín som er nemnd i samtalen mellom ordonnans Braun og Švejk.
Sitat
„Vaněk? Ten šel do regimentskanceláře. Kdo je u telefonu? Ordonanc od 11. marškumpanie. Kdo je tam? Ordonanc od 12. maršky? Servus, kolego. Jak se jmenuji? Švejk. A ty? Braun. Nemáš příbuznýho nějakýho Brauna v Pobřežní třídě v Karlíně, kloboučníka? Že nemáš, že ho neznáš... ... les meir
| Fuchs | | |||
| |||||
Omtale i boka
Fuchs var ein lagførar som fekk i oppdrag av Lukáš å ta ut hermetikk frå lageret. Her var det Švejk som formidla ordren. Hermetikken, som så mykje anna i dei k.u.k væpna styrkane viste seg å vera imaginære. Fuchs sin offisielle rang var Zugsführer.
Sitat
Četař Fuchs byl tak překvapen, že vypravil ze sebe jen: „Cože?“ „Žádný ,cože’,“ odpověděl Švejk, „já jsem ordonanc jedenáctý marškumpanie a právě před chvílí jsem mluvil po telefonu s panem obrlajtnantem Lukášem. A ten řek: ,Laufšrit s deseti muži k magacínu.’ Jestli nepůjdete, pane cuksfíra Fuchse, tak ihned jdu nazpátek k telefonu. Pan obrlajtnant si výhradně přeje, aby vy jste šel. Je to zbytečný vůbec vo tom mluvit. ,Telefonní rozhovor,’ říká pan nadporučík Lukáš, ,musí bejt krátký, jasný. ... les meir
| Blažek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Blažek er ein korporal som så vidt får inn eit ord etter at Švejk har gjeve cuksfír Fuchs ordre om å ta ut hermetikk frå lageret.
Sitat
„Hned budu s deseti maníkama u magacínu,“ ozval se od baráku četař Fuchs, a Švejk nepromluviv již ani slova odcházel ze skupiny šarží, které byly stejně překvapeny jako četař Fuchs. „Už to začíná,“ řekl malý desátník Blažek, „budeme pakovat.“ ... les meir
| Přenosil | | |||
| |||||
Omtale i boka
Přenosil var ein løytnant Vaněk fortalde frå eit anna marsjkomapni han hadde reist til fronten med.
Sitat
Ale u nás byl kumpaniekomandantem lajtnant Přenosil, velký fešák, a ten nám řek: ,Nespěchejte, hoši,’ a šlo to jako na másle. Dvě hodiny před odjezdem vlaku jsme teprve začli pakovat. Uděláte dobře, když se taky posadíte...“ ... les meir
| Lucie | | |||
| |||||
Omtale i boka
Lucie vert nemnd i fyllerøret til stabssersjanten som har fått påfyll av bonden frå Pardubice. Švejk og Vaněk er vitne til dei ulne utsagna.
Sitat
Ten se udělal úplně pro sebe a blábolil, hladě čtvrtku vína, prapodivné věci beze vší souvislosti česky i německy: „Mnohokrát prošel jsem touto vesnicí a neměl jsem ani potuchy o tom, že je na světě. In einem halben Jahre habe ich meine Staatsprüfung hinter mir und meinen Doktor gemacht. Stal se ze mne starý mrzák, děkuji vám, Lucie. Erscheinen sie in schön ausgestatteten Bänden - snad je tu někdo mezi vámi, jenž se na to pamatuje.“ ... les meir
| Jurajda | | |||
| |||||
Omtale i boka
Jurajda er kokk i offisersmessa og er med på ferda frå Királyhida heilt til Klimontów. Jurajda er occultist, gav i det sivile ut eit magasin om okkultisme og bokserien Mysterie om liv og død. Han kan ofte bidra med betraktningar om karma, sjelevandring og andre emne som spenner over rommet mellom den jordiske eksistens og den hinsidige. Dessutan var han ein god kokk som alle offiserane var nøgde med. Likevel sende oberst Schröder han til fronten avdi han hadde eit lite uhell under avskjedsmiddagen for offiserane i Királyhida.
Sitat
Kuchař Jurajda se dal do filosofování, což fakticky odpovídalo jeho bývalému zaměstnání. Vydával totiž do vojny okultistický časopis a knihovnu „Záhady života a smrti“. Na vojně ulil se k důstojnické kuchyni regimentu a velice často připálil nějakou pečeni, když se zabral do čtení překladů staroindických suter Pragnâ-Paramitâ (Zjevená moudrost). Plukovník Schröder měl ho rád jako zvláštnost u regimentu, neboť která důstojnická kuchyně mohla se pochlubit kuchařem okultistou, který nazíraje do záhad života a smrti, překvapil všechny takovou dobrou svíčkovou nebo s takovým ragout, že pod Komárovem smrtelně raněný poručík Dufek volal stále po Jurajdovi. ... les meir
| Dufek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Dufek var ein løytnant som fall ved Komarów og ropte på Jurajda i det han tok steget over i det hinsidige.
Sitat
Plukovník Schröder měl ho rád jako zvláštnost u regimentu, neboť která důstojnická kuchyně mohla se pochlubit kuchařem okultistou, který nazíraje do záhad života a smrti, překvapil všechny takovou dobrou svíčkovou nebo s takovým ragout, že pod Komárovem smrtelně raněný poručík Dufek volal stále po Jurajdovi. ... les meir
| Karel Kramář | | ||||
| *27.12.1860 Vysoké nad Jizerou - †26.5.1937 Praha | ||||||
| ||||||
Karel Kramář var ein tsjekkisk politikar som vart arrestert i mai 1915 og dømd til døden for høgforræderi. Seinare vart dommen omgjort til 20 års fengsel, og han vart lausleten under den nye keisar Karl sitt generelle amnesti i 1917. Han vart i 1918 den fyrste statsministeren i Tsjekkoslovakia, men måtte gå av året etter.
Omtale i boka
Karel Kramář er nemnd i oberst Schröder sine betraktningar om lojaliteten til tsjekkarane. Dette var under ei Besprechung med offiserane lik før avreisa til fronten.
Sitat
Rozhovořil se o poměru důstojníků k mužstvu, mužstva k šaržím, o přebíhání na frontách k nepříteli a o politických událostech a o tom, že 50 procent českých vojáků je „politisch verdächtig“. „Jawohl, meine Herren, der Kramarsch, Scheiner und Klófatsch.“ Většina důstojníků si přitom myslela, kdy už přestane dědek cancat, ale plukovník Schröder žvanil dál o nových úkolech nových maršbatalionů, o padlých důstojnících pluku, o zeppelinech, španělských jezdcích, o přísaze. ... les meir
| Josef Scheiner | | |||
| *21.9.1861 Benešov - †11.1.1932 Praha | |||||
| |||||
Josef Scheiner var ein tsjekkisk politikar, som Karel Kramář medlem av det tsjekkiske motstandsrådet under 1.verdskrigen, den såkalla mafiaen. Han var òg kjend som leiar av Sokol.
Omtale i boka
Josef Scheiner er nemnd i oberst Schröder sine betraktningar om lojaliteten til tsjekkarane. Dette var under ei Besprechung med offiserane lik før avreisa til fronten.
Sitat
Rozhovořil se o poměru důstojníků k mužstvu, mužstva k šaržím, o přebíhání na frontách k nepříteli a o politických událostech a o tom, že 50 procent českých vojáků je „politisch verdächtig“. „Jawohl, meine Herren, der Kramarsch, Scheiner und Klófatsch.“ Většina důstojníků si přitom myslela, kdy už přestane dědek cancat, ale plukovník Schröder žvanil dál o nových úkolech nových maršbatalionů, o padlých důstojnících pluku, o zeppelinech, španělských jezdcích, o přísaze. ... les meir
| Václav Klofáč | | |||
| *21.9.1868 Německý Brod(Havlíčkův Brod) - †10.7.1942 Praha | |||||
| |||||
Václav Klofáč var ein tsjekkisk politikar og journalist, leiar det av det Nasjonal-sosiale Parti (České strany národně sociální). Han vart arrestert i september 1914 og dømd for høgforræderi så seint som 1917. Seinare same året vart han sett fri etter keisar Karl sitt generelle amnesti. I den Tsjekkoslovakiske repubklikken var han innanriksminister frå 1920 til 1920, så senator fram til 1938.
Omtale i boka
Václav Klofáč er nemnd i oberst Schröder sine betraktningar om lojaliteten til tsjekkarane. Dette var under ei Besprechung med offiserane lik før avreisa til fronten.
Sitat
Rozhovořil se o poměru důstojníků k mužstvu, mužstva k šaržím, o přebíhání na frontách k nepříteli a o politických událostech a o tom, že 50 procent českých vojáků je „politisch verdächtig“. „Jawohl, meine Herren, der Kramarsch, Scheiner und Klófatsch.“ Většina důstojníků si přitom myslela, kdy už přestane dědek cancat, ale plukovník Schröder žvanil dál o nových úkolech nových maršbatalionů, o padlých důstojnících pluku, o zeppelinech, španělských jezdcích, o přísaze. ... les meir
| Ferdinand von Zeppelin | | ||||
| *8.7.1838 Konstanz - †8.3.1917 Berlin | ||||||
| ||||||
L19 havarerte i 1916 i Nordsjøen
Ferdinand von Zeppelin var ein tysk general, kjend for oppfinninga av luftskipet. Zeppelinarane spela ein rolle i 1.verdskrigen, der dei vart brukt både til bombing og rekognosering, mest av Tyskland. Dei viste seg etter kvart sårbare grunna den store åtaksflata.
Omtale i boka
Ferdinand von Zeppelin er nemnd is av oberst Schröder i same omgang som Karel Kramář, men indirekte gjennom omgrepet "Zeppeliner" (luftskip).
Sitat
Rozhovořil se o poměru důstojníků k mužstvu, mužstva k šaržím, o přebíhání na frontách k nepříteli a o politických událostech a o tom, že 50 procent českých vojáků je „politisch verdächtig“. „Jawohl, meine Herren, der Kramarsch, Scheiner und Klófatsch.“ Většina důstojníků si přitom myslela, kdy už přestane dědek cancat, ale plukovník Schröder žvanil dál o nových úkolech nových maršbatalionů, o padlých důstojnících pluku, o zeppelinech, španělských jezdcích, o přísaze. ... les meir
| Šancler | | |||
| |||||
Omtale i boka
Šancler var ein militærdoktor som sat i offisersklubben og las høgst frå ei bok om behandling av såra, einaste tilstade var Lukáš.
Sitat
Nadporučík Lukáš seděl ještě zatím v důstojnickém kasině s vojenským lékařem Šanclerem, který sedě obkročmo na židli, tágem bil v pravidelných přestávkách o podlahu a přitom pronášel tyto věty za sebou: „Saracénský sultán Salah-Edin poprvé uznal neutralitu sanitního sboru. Má se pečovat o raněné na obou stranách. ... les meir
| Saladin | | |||
| *1137/38 Tikrit - †4.3.1193 Damaskus | |||||
| |||||
Saladin var leiar for muslimske motstanden mot dei kristne krossfararane og var den som endelege dreiv inntrengarane ut og tok tilbake Jerusalem i 1187. Saladin var kjend for si gode behandling av tilfangetakne motstandarar noko som heilt inntil våre dagar har gjeve han eit godt namn både i den kristne og den islamske verda. Han var av kurdisk avstamning, ironisk nok fødd i same byen som Saddam Hussein.
Omtale i boka
Saladin var ein sarasenar-sultan som skal ha vore den fyrste til å innføra at såra frå begge sider skulle ha lik behandling. Dette er blandt tinga doktoren Šancler les høgt om til Lukáš.
Sitat
Nadporučík Lukáš seděl ještě zatím v důstojnickém kasině s vojenským lékařem Šanclerem, který sedě obkročmo na židli, tágem bil v pravidelných přestávkách o podlahu a přitom pronášel tyto věty za sebou: „Saracénský sultán Salah-Edin poprvé uznal neutralitu sanitního sboru. Má se pečovat o raněné na obou stranách. ... les meir
Skrivst òg:Salah-Edin Hašek Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb ar
| Anna Nána | | |||
| |||||
Omtale i boka
Anna Nána dukkar opp i ein av songane til Švejk.
Sitat
Mlynářovic ráno vstali, na dveřích napsáno měli: „Vaše dcera Anna Nána už není poctivá panna.“... les meir
| Zátka | | |||
| |||||
Omtale i boka
Zátka arbeidde ved gassverket på Letná og hadde som oppgåve å kveikja og sløkkja gasslamper. Han hadde god tid mellom kveikinga og sløkkinga av lampene og mange kneiper låg lagleg til. Dette kunne resultera i fylgjande yttringar på morgonkvisten: Ein terning er berre kant og vinkel, difor er terningen vinkla. Dette er Švejk sin parallel til Jurajda sine betraktningar om form og ikkje-eksistens.
Sitat
„Co se mý osoby týká, pane rechnungsfeldvébl, když jsem to slyšel, co vy jste vo těch outvarech povídal, tak jsem si vzpomněl na nějakýho Zátku, plynárníka; von byl na plynární stanici na Letný a rozsvěcoval a zas zhasínal lampy. ... les meir
| Alois Jemelka | | ||||
| *27.3.1862 Kozlovice - †31.1.1917 Wien | ||||||
| ||||||
Alois Jemelka var ein jesuittprest som hadde ein stilling ved Kostel sv. Ignáce z Loyoly. Han var mellom anna innblanda i ein debatt med Tomáš Masaryk om relegion og skreiv ei bok om det: Masarykův boj o náboženství.
Omtale i boka
Alois Jemelka er nemnd i same anekdota som Zátka.
Sitat
A potom,“ řekl Švejk tiše, „to s tím Zátkou po čase skončilo moc špatně. Dal se do Mariánský kongregace, chodil s nebeskýma kozama na kázání pátera Jemelky k svatýmu Ignáci na Karlovo náměstí a zapomenul jednou zhasnout, když byli misionáři na Karláku u svatýho Ignáce, plynový svítilny ve svým rayoně, takže tam hořel po ulicích plyn nepřetržitě po tři dny a noci. ... les meir
| Blüher | | |||
| |||||
Omtale i boka
Blüher var ein major frå Švejk si fyrstegongsteneste han fortalde Vaněk om. Majoren hadde det for seg at offiseren var den mest perfekte skapning på kloden, og Švejk kom med ein uheldig kommentar til han.
Sitat
To je velmi špatný,“ pokračoval Švejk, „když se najednou člověk začne plést do nějakýho filosofování, to vždycky smrdí delirium tremens. Před léty k nám přeložili od pětasedmdesátejch nějakýho majora Blühera. Ten vždy jednou za měsíc dal si nás zavolat a postavit do čtverce a rozjímal s námi, co je to vojenská vrchnost. Ten nepil nic jiného než slivovici. ,Každej oficír, vojáci,’ vykládal nám na dvoře v kasárnách, ,je sám vod sebe nejdokonalejší bytost, která má stokrát tolik rozumu jako vy všichni dohromady. ... les meir
| Pech | | |||
| |||||
Pech til høgre
Omtale i boka
Pech var ein rekrutt frå Dolní Bousov, omtala av Švejk i samtale med Vaněk. Han vart sperra inna for å ha gitt gitt så eksakte svar til løytnant Moc og major Rohell at desse tok det som sarkasme.
Bakgrunn
Pech var nok ein fiktiv eller halv-fiktiv rekrutt men svaret hans er ekte nok: det er eit nesten ordrett sitat frå Ottos Leksikon.
Ottův slovník naučný: Bousov Dolní, Bohousov, Boužov (něm. Unter-Bautzen), město t., s 267 d., 1936 obyv. čes. (1880), hejtm. Jičín, okr. Sobotka (5 km jihozáp.), býv. panství Kosť, farní chrám sv. Kateřiny, pův. ze XIV. stol. obnovený od hr. Václava Vratislava Netolického), škola, pošta, telegraf, stanice české obchodní dráhy, 6 výročních trhů, cukrovar, mlýn s pilou, zv. Červený, a samota Valcha.
Sitat
,Vy rekruti zelení, zatracení,’ povídá k nim, ,vy se musíte naučit vodpovídat jasně, přesně a jako když bičem mrská. Tak to začnem. Odkud jste, Pechu?’ Pech byl inteligentní člověk a vodpověděl: ,Dolní Bousov, Unter Bautzen, 267 domů, 1936 obyvatelů českých, hejtmanství Jičín, okres Sobotka, bývalé panství Kosť, farní chrám svaté Kateřiny ze 14. století, obnovený hrabětem Václavem Vratislavem Netolickým, škola, pošta, telegraf, stanice české obchodní dráhy, cukrovar, mlýn s pilou, samota Valcha, šest výročních trhů.’ ... les meir
| Moc | | |||
| |||||
Omtale i boka
Moc var ein løytnant i ei anekdote av Švejk som spurde alle rekruttane kvar dei var frå. Han fekk svar på tiltale i form av leksikalsk nøyaktige detaljar om Dolní Bousov då han gav rekrutt Pech ordre om å svara eksakt når han vart spurd.
Bakgrunn
Moc kan vel ja vore fiktiv men svaret han fekk var høgst reelt. Sjå Pech.
Sitat
„Docela dobře řečeno,“ pravil Švejk. „Na to nikdy nezapomenu, jak zavřeli rekruta Pecha. Lajtnant od kumpanie byl nějakej Moc a ten si shromáždil rekruty a ptal se každýho, vodkud je. ... les meir
| Rohell | | |||
| |||||
Omtale i boka
Rohell var majoren som tok mot klaga frå Pech fordi løyntant Moc hadde klappa til han grunna det altfor eksakte svaret han ga på spørmålet om kvar han var frå. Rohell fekk då Pech sperra inne på asylet ved militærsjukehuset.
Sitat
Batalionskomandantem byl major Rohell. ,Also, was gibst?’ otázal se Pecha a ten spustil: ,Poslušně hlásím, pane majore, že v Dolním Bousově je šest výročních trhů.’ Jak na něho major Rohell zařval, zadupal a hned ho dal odvést na magorku do vojenskýho špitálu, vod tý doby byl z Pecha nejhorší voják, samej trest.“ ... les meir
| Václav Vratislav Netolický | | |||
| *1700 Přehořov - †? 1760 | |||||
| |||||
Václav Vratislav Netolický er høgst sannsynleg Václav Kazimír Netolický z Eisenberka, keisarleg feldmarskalk og frå 1759 greve på Kost.
Omtale i boka
Václav Vratislav Netolický renoverte kyrkja i Dolní Bousov i fylgje rekrutt Pech.
Sitat
,Dolní Bousov, Unter Bautzen, 267 domů, 1936 obyvatelů českých, hejtmanství Jičín, okres Sobotka, bývalé panství Kosť, farní chrám svaté Kateřiny ze 14. století, obnovený hrabětem Václavem Vratislavem Netolickým, škola, pošta, telegraf, stanice české obchodní dráhy, cukrovar, mlýn s pilou, samota Valcha, šest výročních trhů.’ ... les meir
| Sylvanus | | |||
| |||||
Omtale i boka
Sylvanus var ein infanterist som hadde gått ut og inn i fengsel i det sivile, men som viste seg som ein effektiv soldat. Han måtte likevel hengjast etter å ha vorte gripen i å robba lik. Dette er i fylgje noko Vaněk fortel Švejk.
Sitat
Pamatuji se u osmé maršky na infanteristu Sylvanusa. Ten měl dřív trest za trestem, a jaké tresty. Neostýchal se ukrást kamarádovi poslední krejcar, a když přišel do gefechtu, tak první prostříhal drahthindernissy, zajmul tři chlapy a jednoho hned po cestě odstřelil, že prý mu nedůvěřoval. ... les meir
| Pleschner | | |||
| |||||
Omtale i boka
Pleschner var ein fenrik som hadde oppdrag i samband med førebuingar til abmarsch frå Királyhida. Han dukkar òg opp før Budapest når han gjev den audmjuka Biegler konjakk.
Sitat
Co má dnes s manšaftem dělat fähnrich Pleschner? Vorbereitung zum Abmarsch. Účty? Přijdu podepsat po mináži. Nikoho nepouštějte do města. Do kantiny v lágru? Po mináži na hodinu... Zavolejte sem Švejka! ... les meir
| Teveles | | |||
| |||||
Omtale i boka
Teveles var ein Zugsführer (lagførar) som sat arrestert i Királyhida etter å ha kjøpt både ein krigsmedalja og dessutan sydd på seg stripene til ein eittårsfrivillig. Dette hadde skjedd under tilbaketrekninga frå Beograd, 2.desember 1914.
NB! Dette var dagen serbarane for ei kort stund gav opp Beograd, 15.desember to dei hovudstaden tilbake.
Sitat
Potom byl ještě druhý případ. S jednoročním dobrovolníkem Markem dodán byl současně na hauptvachu od divisijního soudu falešný četař Teveles, který se nedávno objevil u regimentu, kam byl poslán z nemocnice v Záhřebě. Měl velkou stříbrnou medalii, odznaky jednoročního dobrovolníka a tři hvězdičky. ... les meir
| Zwiebelfisch | | |||
| |||||
Omtale i boka
Zwiebelfisch var stabssekretæren som slapp inn ein hannkatt på kontoret. Denne dreit til kartet av slagmarka.
Sitat
Výslech byl krátký. Zjistilo se, že kocoura před čtrnácti dny přitáhl do kanceláře nejmladší písař Zwieblfisch. Po tomto zjištění sebral Zwiebelfisch svých pět švestek a starší písař ho odvedl na hauptvachu, kde bude tak dlouho sedět, až do dalšího rozkazu pana plukovníka. ... les meir
| Peroutka | | |||
| |||||
Omtale i boka
Peroutka var ein korporal frå det 13. marsjkompani som forsvann frå leiren i Királyhida då rykta spreidde seg om avmarsj. Han vart funnen på Zur weissen Rose i Bruck.
Sitat
Potom tam ještě k nim strčili frajtra Peroutku od 13. marškumpanie, který, když se včera rozšířila pověst po lágru, že se jede na posici, se ztratil a byl ráno patrolou objeven „U bílé růže“ v Brucku. Vymlouval se, že chtěl před odjezdem prohlédnout známý skleník hraběte Harracha u Brucku a na zpáteční cestě že zabloudil, a teprve ráno celý unavený že dorazil k „Bílé růži“. (Zatím spal s Růženkou od „Bílé růže“.) ... les meir
| Růženka | | |||
| |||||
Omtale i boka
Růženka var ei bardame på Zur weissen Rose som gefreiter Peroutka hadde sove med natta før han vart teken etter å ha prøvd å sleppa unna transporten til fronten.
Bakgrunn
Růženka virkar å ha hatt eit verkeleg førebilete. I fylgje Bohumil Vlček arbeidde ho på ein bar som var populær blandt tsjekkiske soldatar i Bruck: "U růže" (Zur Rose).
Kjelde: Bohumil Vlček
Sitat
Potom tam ještě k nim strčili frajtra Peroutku od 13. marškumpanie, který, když se včera rozšířila pověst po lágru, že se jede na posici, se ztratil a byl ráno patrolou objeven „U bílé růže“ v Brucku. Vymlouval se, že chtěl před odjezdem prohlédnout známý skleník hraběte Harracha u Brucku a na zpáteční cestě že zabloudil, a teprve ráno celý unavený že dorazil k „Bílé růži“. (Zatím spal s Růženkou od „Bílé růže“.) ... les meir
| Otto von Harrach | | ||||
| *10.2.1863 Praha - †10.9.1935 Hrádek u Nechanic | ||||||
| ||||||
Grev von Harrach og kona Karoline
Otto von Harrach var greve av den tsjekkisk-austerrikske adelslekta Harrach som eigde Schloss Prugg i Bruck an der Leitha. Grev von Harrach var frå 1909 "majorat" i slekta og sto såleis som eigar av slottet. Han var son til den tsjekkiske politikaren Johann Nepomuk von Harrach. Under 1. verdskrigen dreiv han og kona sjukehus på slottet.
Otto Johann Nepomuk Bohuslaw Maria Scholastika Graf von Harrach zu Rohrau und Thannhausen
Kjelde: Wolfgang Gruber, Robert Thurner
Omtale i boka
Otto von Harrach er nemnd i samband med Peroutka som i fylgje eige utsagn hadde stukke av frå leiren i Királyhida for å sjå på drivhuset til greven.
Sitat
Potom tam ještě k nim strčili frajtra Peroutku od 13. marškumpanie, který, když se včera rozšířila pověst po lágru, že se jede na posici, se ztratil a byl ráno patrolou objeven „U bílé růže“ v Brucku. Vymlouval se, že chtěl před odjezdem prohlédnout známý skleník hraběte Harracha u Brucku a na zpáteční cestě že zabloudil, a teprve ráno celý unavený že dorazil k „Bílé růži“. (Zatím spal s Růženkou od „Bílé růže“.) ... les meir
| Havlík | | |||
| |||||
Omtale i boka
Havlík var ein korporal som hadde høyrt at jernbanevognene no sto klare på stasjonen i Bruck an der Leitha.
Sitat
Tento optimistický názor nesdílela 13. marškumpačka, která telefonovala, že právě se vrátil kaprál Havlík z města a slyšel od jednoho železničního zřízence, že už vozy jsou na stanici. ... les meir
| Josef Novotný | | |||
| |||||
Omtale i boka
Josef Novotný frå Dražov dukkar opp i ei anekdote. Sjå Eduard Doubrava.
Sitat
A tu se vám von rozpřáh, já jsem se uhnul a on rozbil tabuli na přední plošině, tu velkou před řidičem. Tak nás vysadili, vodvedli a na komisařství se ukázalo, že byl proto tak nedůtklivý, poněvadž vůbec se nejmenoval Josef Novotný, ale Eduard Doubrava a byl z Montgomery v Americe a zde byl navštívit příbuzný, ze kterých pocházela jeho rodina.“ ... les meir
| Tonda Novotný | | |||
| |||||
Omtale i boka
Tonda Novotný frå Dražov dukkar opp i ei anekdote. Sjå Eduard Doubrava.
Sitat
Tak jsem mu ještě řekl bližší podrobnosti, že v Dražově byli dva Novotní, Tonda a Josef. ... les meir
| Eduard Doubrava | | |||
| |||||
Omtale i boka
Eduard Doubrava var ein tsjekkisk emigrant til Montgomery som Švejk møtte på trikken og mistok for Josef Novotný frå Dražov. Det er i denne anekdoten Švejk avslører kvar han er frå, og dessutan nemner namnet på foreldra sine.
Sitat
A tu se vám von rozpřáh, já jsem se uhnul a on rozbil tabuli na přední plošině, tu velkou před řidičem. Tak nás vysadili, vodvedli a na komisařství se ukázalo, že byl proto tak nedůtklivý, poněvadž vůbec se nejmenoval Josef Novotný, ale Eduard Doubrava a byl z Montgomery v Americe a zde byl navštívit příbuzný, ze kterých pocházela jeho rodina.“ ... les meir
| Adolf Biegler | | |||
| |||||
Omtale i boka
Adolf Biegler er ein kadett i det 11.marsjkompani og spelar i starten av romanens del tre ei viktig rolle. Han er saman med løynant Dub det fremste offeret for forfattaren sin harselas med strebarar og monarkistar i Gemeinsame Armee.
Biegler har studert militærhistoria nøye og viftar gjerne om seg med kunnskapane sine, noko som vekkjer forakt og latter blandt offiserane. Dessutan skrytar han av sine påståtte adelege aner. Biegler kjem i rampelyset på toget mellom Moson og Győr der han avslører tabben med bruken av feil bok av Ludwig Ganghofer som chiffer-nøkkel, og han set dermed kaptein Ságner i forlegenheit framfor heile offiserskorpset. Etter dette er Ságner nådelaus og set Biegler så grundig på plass at denne må døyva audmjukinga med konjakk og krembollar. Resultatet er fælsleg ettersom Biegler under sin draum på toget til Budapest skit seg ut og endar på kolera-anstalt i Újbuda. Deretter vert han send vidare til Tarnów for rekonvalering.
Her forsvinn han frå soga men dukkar opp att heilt mot slutten av romanen etter å ha kome til hektene. Her vert han delvis rehabilitert i lesaren sine auge ettersom han set den endå meir idiotiske løytnant Dub til veggs.
Bakgrunn
Hans Bigler
Vormerkblatt, tsjekkisk overstejing frå etter krigen
Qualifikationsbeschreibung, 1915
Forfylgd av nazistane, redda av eit alliert bombeåtak: frå Literární Noviny 1955
Bigler budde i Pohlandstrasse 20, Blasewitz frå 1933 og minst fram til 1955
Hans Hermann Gustav Bigler (25.12 1894 Blasewitz - ?) var førebiletet til kadett Biegler, ein av fleire i romanen som forfattaren skapte med ein verkeleg person for auga. I 1955 budde han i Dresden men når og kvar han døydde er uvisst.
I dokument frå Krigsarkivet i Praha (VÚA) er Bigler innskriven med nasjonalitet tysk (dvs. tysk-austerriksk), relegion protestantisk. Av same kjelde framgår det at Bigler budde i Frauenfeld i Sveits då han vart kalla inn til krigsteneste 25.10 1914.
Grunna familien sine røter i Koloděje (tysk Kaladei/Kaladey), hadde han Heimatrecht
i rekrutteringsområdet til det K.u.k 91. Infanteriregiment. Bigler vart innrullert 25.10 1914 og var i ferd med utdanninga som reserveoffiser i Budějovice då Hašek rapporterte 17.2 1915. Ved skulen for reserveoffiserar (Einjährigfreiwilligerschule) fekk Bigler gode karakterar. Nokre av personeigenskapane hans (og omstenda rundt) er overførte til romanen, men sjølvsagt karikert og fordreia.
Kadett Hans Bigler tenestegjorde saman med Hašek i IR91/12.marsjbataljon/4.kompani frå 1.juni 1915, og frå 11.7 til 24.9 1915 i IR81/3. feltbataljon,/11. kompani ved fronten. Truleg kjende dei kvarandre alt frå tida i Budějovice. I begge høva var Oberleutnant Rudolf Lukas (ein anna verkeleg person som dukkar opp i romanen) kompanikommandant. Bigler utmerka seg i slaget ved Sokal og steig i gradene frå kadett til Fähnrich
1. august 1915, same dagen som Hašek vart forfremja til Gefreiter
. 1. juli 1916 oppnådde Bigler rang som reserveløytnant, 1. september 1918 vart han forfremja til Oberleutnant
. Bigler snakka tysk, fransk og italiensk flytande.
Etter krigen vende han tilbake til Sveits, deretter til Tsjekkoslovakia der han vart reserveoffiser i den unge staten sin hær. Frå 1931 dukkar han opp i adressebøkene i Dresden, i fødestaden Blasewitz. Rundt 1955 oppdaga han at han var førebiletet for kadett Biegler og ga seg til kjenne. Han budde då enno i Blasewitz, i Pohlandstrasse 20. Her vart han intervjua av Literární Noviny(8.10 1955). I intervjuet kom det fram at faren, som hadde vore konsul i Sveits, vart myrda i Bergen-Belsen grunna si utilfredstillande Ahnenbuch
, medan han sjølv vart redda av at eit bombeåtak øydela papira hans. Derav fylgjer det at familien på fars-sida må ha hatt jødisk opphav.
Takka det grundige forskningsarbeided til Gert Kerschbaumer i Salzburg, har det lukkast å identifisera far til Hans Bigler: Eduard Bigler vart fødd i Wels, Oberöstreeich 15. mars 1868, son av David og Rosa Bigler. David Bigler (24. 4. 1833 - 10. 3. 1913) var jødisk innflyttar frå Kaladey. Eduard Bigler konvertert i 1894 frå jødedom til protestantisme (evangelisk reformerte kyrkje - helvetiske bekjennelse). Det går òg fram av dokumenta at Bigler hadde budd i Dresden ein periode. Bigler stod i 1894 oppført med yrke skipskaptein, sivilstand ugift. I 1921 flyttar han til Salzburg, no registrert som kjøpmann. Her vart han Argentinsk vise-konsul og gifta seg med Jolanda, fødd Goldberger. Det er også kjendt at Bigler hadde vore gift før og hadde ein son. Dessutan kjem det fram at siste adressa hans før Salzburg var Zürich, Bleicherweg 5. Heimstadretten sin i Koloděje/Kaladey heldt han på fram til 1921, og her har ein forklaringa på kvifor Hans Bigler vart innrullert i 91. infanteriregiment.
Etter Anschluss i 1938 kom ekteparet Bigler i store vanskar, eigedomane deira vart ariserte
, dvs. tekne frå dei, men dei redda livet førebels med å ta argentinsk statsborgarskap i 1939. Men då Argentina i 1944 kom i krig mot Tyskland vart dette vernet borte. Dei deporterte til Bergen-Belsen, til ein spesial-leir for utanlandske jødar. Der vart Eduard Bigler myrda 4. juni 1944. Kona Jolanda overlevde og førde etter krigen rettsaker for å få eigedomen restituert, mest fåfengd. I Salzburg er det no oppretta ein Stolperstein
til minne om Eduard Bigler.
- Vojenské figury které spisovatel Hašek zvěčnil v románě "Dobrého vojáka Švejka" Bohumil Vlček
- Stolpersteine Salzburg Gert Kerschbaumer
Kjelde: ÖSTA, VÚA, Gert Kerschbaumer, Literární Noviny, Bohumil Vlček
Sitat
Ve dveřích se objevil celý bledý kadet Biegler, největší blbec u kumpanie, poněvadž v jednoročácké škole se snažil vyniknout svými vědomostmi. Kývl Vaňkovi, aby za ním vyšel na chodbu, kde s ním měl dlouhou rozmluvu. ... les meir
| Žlábek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Žlábek var ein infanterist Biegler ville binda som straff for å ha pussa rifla med kerosen.
Sitat
„Je to kus vola,“ řekl k Švejkovi, „tady u naší maršky máme ale exempláře. Byl taky u bešprechungu, a když se rozcházeli, tak nařídil pan obrlajtnant, aby všichni zugskomandanti udělali kvervisitu a aby byli přísní. A teď se mne přijde zeptat, jestli má dát uvázat Žlábka, poněvadž ten si vypucoval kvér petrolejem.“ ... les meir
| Šic | | |||
| |||||
Omtale i boka
Šic var ein relegiøs kollega av Švejk frå Pořící som han kjende frå fyrstegongstenesta. I fylla fjerna Šic ei statue av Jan Nepomucký ut av eit vegkapell og tok den med seg som lukkebringar.
Sitat
Sloužil se mnou nějakej poříckej Šic, hodnej člověk, ale nábožnej a bojácnej. Ten si představoval, že manévry jsou něco hroznýho, že lidi na nich padají žízní a saniteráci že to sbírají jako padavky na marši. Proto pil do zásoby, a když jsme vyrazili na manévry z kasáren a přišli k Mníšku, tak říkal: ,Já to, hoši, nevydržím, mě může zachránit jen sám pán bůh.’ ... les meir
|
|
II. Ved fronten |
| |
5. Frå Bruck an der Leitha til Sokal | |||
| © 2012 Jomar Hønsi | Sist oppdatert: 22/5-2013 | treff sidan 5/11-2009. | Statistikk |
|
