Franz Ferdinand og Sophie Chotek ved avreisa frå rådhuset i Sarajevo, 5 minutt før attentatet 28.juni 1914.
"Den gode soldaten Švejk" er ein roman med eit uvanleg rikt persongalleri. I tillegg til dei mange som deltek direkte i handlinga, vert eit stort tal fiktive og reelle personar (og dyr) nemnde, enten i anekdotane til Švejk, direkte av forfattaren eller indirekte gjennom ord og uttrykk.
Denne sida inneheld ei oversikt over alle som er omtala i boka, frå Napoleón i innleinga til Kaptein Ságner i dei siste linjene av den ufullførde del fire. Lista er sortert etter når personen fyrst blir nemnd. Kapitteloverskriftene er fritt omsette til nynorsk av eigaren av denne vev-sida.
- Sitata er frå Jaroslav Šerák sin online-versjon av Švejk og har linkar til det relevante kapittelet
- Verktøylinjene har linkar for direkte oppslag i Wikipedia, Google søk og Švejk online.
Merk at enkelte namn manglar i Odd Bang-Hansen si norske oversetjing av Švejk (som er forkorta). Dette gjeld til dømes heile innleiinga. Tsjekkiske namn er i den norske utgåva skrivne utan aksentar og i nokre høve fornorska.
Personnamna har farge etter rolla dei har i forteljinga, vist med fylgjande døme: Doktor Grünstein som tek direkte del i handlinga, Heinrich Heine som historisk person, og Ferdinand Kokoška som oppdikta person, nemnd i dialogar eller anekdotar.
Den gode soldat Švejk liste over folk som er omtala i romanen (575)
Syn alle
I. Bak fronten
1. Den gode soldat Švejk grip inn i verdskrigen (30)
14. Švejk som oppassar hos løytnant Lukáš (35)
II. Ved fronten
2. Švejks anabase til Budějovice (53)
3. Švejks opplevingar i Királyhida (41)
5. Frå Bruck an der Leitha til Sokal (44)
III. Det ærerike samanbrotet
1. Gjennom Ungarn (54)
2. I Budapest (33)
3. Frå Hatvan til den galisiske grensa (33)
IV. Det ærerike samanbrotet held fram
1. Švejk i russisk fangetransport (35)
|
III. Det ærerike samanbrotet |
 | |
2. I Budapest | |||
 | Špatina |  | |||
| |||||
Omtale i boka
Špatina frå Zhoř skal til å figurera i ei soge då Lukáš tvert avbryt den ivrige forteljaren Švejk.
Sitat
„Poslušně hlásím, pane obrlajtnant“ řekl s obvyklou ohebností Švejk, „věc, o kterou jde, je nesmírně důležitou. Prosil bych, pane obrlajtnant, abychom mohli tu celou záležitost vyřídit někde vedle, jako říkal jeden můj kamarád, Špatina ze Zhoře, když dělal svědka na svatbě a chtělo se mu najednou v kostele...“ ... les meir
| Heinrich Scholz | | ||||
| *Lub u Frýdlantu (Mildenau) 16.10.1880 - †Wien 12.6.1937 | ||||||
| ||||||
Heinrich Scholz var ein betydeleg akademisk bilethoggar frå Nord-Böhmen som under 1. verdskrigen var ansvarleg for over 50 krigskyrkjegardar og minnesmerke i Tarnów-Gorlice-regionen, mellom anna dei i Siedliska. Statuen "Nackter Krieger" er ei av dei som står der enno.
Omtale i boka
Heinrich Scholz var i fylgje forfattaen sersjanten, unnaluraren og bilethoggaren som hadde laga krigsgravmonumentet i Siedliska.
Sitat
Místo patnácti dekagramů ementálského sýra měl každý v ruce západohaličský hřbitov vojínů v Sedlisku s pomníkem nešťastných landveráků, zhotovených ulejvákem-sochařem, jednoročním dobrovolníkem šikovatelem Scholzem. ... les meir
| Hořejší | | |||
| |||||
Omtale i boka
Hořejší er nemnd i Švejk si soge relatert til at Italia gjekk med i krigen mot sine allierte, her illustrert ved tre kjøpmenn i Táborská ulice.
Sitat
„V Táborskej ulici v Praze byl taky takovej případ,“ začal Švejk. „Tam byl ňákej kupec Hořejší, kus vod něho dál naproti měl svůj krám kupec Pošmourný a mezi nima voběma byl hokynář Havlasa. Tak ten kupec Hořejší jednou dostal takovej nápad, aby se jako spojil s tím hokynářem Havlasou proti kupci Pošmournýmu, a začal s ním vyjednávat, že by mohli ty dva krámy spojit pod jednou firmou: ,Hořejší a Havlasa’. ... les meir
| Pošmourný | | |||
| |||||
Omtale i boka
Pošmourný er nemnd i Švejk si soge relatert til at Italia gjekk med i krigen mot sine allierte, her illustrert ved tre kjøpmenn i Táborská ulice.
Sitat
„V Táborskej ulici v Praze byl taky takovej případ,“ začal Švejk. „Tam byl ňákej kupec Hořejší, kus vod něho dál naproti měl svůj krám kupec Pošmourný a mezi nima voběma byl hokynář Havlasa. Tak ten kupec Hořejší jednou dostal takovej nápad, aby se jako spojil s tím hokynářem Havlasou proti kupci Pošmournýmu, a začal s ním vyjednávat, že by mohli ty dva krámy spojit pod jednou firmou: ,Hořejší a Havlasa’. ... les meir
| Havlasa | | |||
| |||||
Omtale i boka
Havlasa er nemnd i Švejk si soge relatert til at Italia gjekk med i krigen mot sine allierte, her illustrert ved tre kjøpmenn i Táborská ulice.
Sitat
„V Táborskej ulici v Praze byl taky takovej případ,“ začal Švejk. „Tam byl ňákej kupec Hořejší, kus vod něho dál naproti měl svůj krám kupec Pošmourný a mezi nima voběma byl hokynář Havlasa. Tak ten kupec Hořejší jednou dostal takovej nápad, aby se jako spojil s tím hokynářem Havlasou proti kupci Pošmournýmu, a začal s ním vyjednávat, že by mohli ty dva krámy spojit pod jednou firmou: ,Hořejší a Havlasa’. ... les meir
| Chovanec | | |||
| |||||
Omtale i boka
Chovanec var ei bestefar frå Motol som ga ungane juling mot betaling frå foreldra, nemnd av Švejk for å illustrera at ein no hadde fleire fiendar og måtte spara på ammunisjonen.
Sitat
„Když už tedy zas máme novou vojnu,“ pokračoval Švejk, „když máme vo jednoho nepřítele víc, když máme zas novej front, tak se bude muset šetřit s municí. ,Čím víc je v rodině dětí, tím více se spotřebuje rákosek,’ říkával dědeček Chovanec v Motole, kerej vyplácel rodičům v sousedství děti za paušál.“ ... les meir
| Skorkovský | | |||
| |||||
Omtale i boka
Skorkovský er ein banktilsett som er del av Švejk si soge om urin-analyse. Sjå Málek.
Sitat
Všichni, co chodili do výčepu, i hostinský a hostinská, dali si moč analysovat, jenom ten úředníček se ještě držel, ačkoliv ten pán za ním lez pořád do pissoiru, když šel ven, a vždycky mu starostlivě říkal: ,Já nevím, pane Skorkovský, mně se ta vaše moč nějak nelíbí, vymočte se do lahvičky, dřív než bude pozdě!’ Konečně ho přemluvil. ... les meir
| Málek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Málek er del av Švejk si soge om urin-analyse, for å visa at hemn kan slå tilbake på ein sjølv. I denne soga kjem det fram at Švejk for lenge sidan budde i Vinohrady, og at Málek var vaktmeister der Švejk budde. Urin-mannen hadde terga på seg den bank-tilsette Skorkovský med urin-analysane sine og denne tok hemn med å fortelja urin-fenomenet at Málek trengde ein analyse. Då denne vart vekt klokka 7 om morgonen vart han lita blid og jaga urin-mannen over halve Vinohrady.
Sitat
A von tam šel. Domovník ještě spal, když ho ten pán vzbudil a povídal mu přátelsky: ,Moje úcta, pane Málek, dobré jitro přeji. Tady prosím lahvička, račte se vymočit a dostanu šest korun.’ Ale to bylo boží dopuštění potom, jak ten domovník vyskočil v kaťatech z postele, jak toho pána chyt za krk, jak s ním praštil vo almaru, až ho do ní zafasoval! ... les meir
| Ferdinand I av Austerrike | | |||
| *19.4.1793 Wien - †29.6.1875 Praha | |||||
| |||||
Ferdinand I av Austerrike var Franz Joseph I sin forgjengar som keisar av Austerrike, konge av Ungarn og den siste krona konge av dei Tsjekkiske Land. Han gjekk uoffisielt under namnet Ferdinand der Gütige (Ferdinand den Gode), men etter at han måtte gå av etter revolusjonane i 1848 vart dette gjerne snudd om til Gütinand der Fertige (Godinand den Ferdige). Han styrde frå 1835 til 1848 og budde på Hradčany i Praha frå han abdiserte og fram til sin død.
Omtale i boka
Ferdinand I av Austerrike er nemnd når Dub vert introdusert til lesaren.
Sitat
V nižších třídách strašil žáky císař Maxmilián, který vlezl na skálu a nemohl slézt dolů, Josef II. jako oráč a Ferdinand Dobrotivý. ... les meir
Skrivst òg:Ferdinand I. Dobrotivý cz Ferdinand I. von Österreich de Ferdinand I of Austria en
| Joseph II | | |||
| *13.3.1741 Wien - †20.2.1790 Wien | |||||
| |||||
Joseph II var austerriks keisar frå 1780 til 1790 og son til keisarinne Maria Theresia. Han var kjend for ei rekkje samfunnsreformer og var rekna som ein opplyst herskar for si tid. Av reformer kan nemanst: relegionsfriheit (kom jødane til gode), skatt for adelen, oppheving av liveigenskap, oppheving av dødsstraff i sivile rettsaker, obligatorisk skulegong, oppløysing av 700 kloster og mange sosiale reformer. Mange av desse måtte han trekkja tilbake like før han døydde.
Omtale i boka
Joseph II er nemnd når Dub vert introdusert til lesaren.
Sitat
V nižších třídách strašil žáky císař Maxmilián, který vlezl na skálu a nemohl slézt dolů, Josef II. jako oráč a Ferdinand Dobrotivý. ... les meir
Skrivst òg:Josef II. cz Joseph_II._(HRR) de
| Weiner | | |||
| |||||
Hansy Weiner
Weiner kan ha vore Hansy Weiner som det vart omtala i "Sport und Salon" 25.12.1915. Ho opptredde ved Volksoper i Wien og var ei talentfull songarinne. Det har ikkje lukkast å finna annonsen i Pester Lloyd som vert nemnd i romanen.
Omtale i boka
Weiner var ei skodespelarinne som Ságner hadde sett på scena i Bruck an der Leitha, og som no, i fylgje Pester Lloyd, opptredde på Kis Színkör i Budapest.
Sitat
Zklamal se však úplně, neboť hejtman Ságner, kterému přinesl batalionsordonanc Matušič ze stanice večerní vydání „Pester Lloydu“, řekl, dívaje se do novin: „Tak vida, ta Weinerová, kterou jsme viděli v Brucku vystupovat pohostinsky, hrála zde včera na scéně Malého divadla.“ ... les meir
| Géza av Szatmár-Budafalu | | |||
| |||||
Omtale i boka
Géza av Szatmár-Budafalu var i fylgje romanen erkebiskop i Budapest og forfattar av to bøner som lyste dei verste besvergelsar over fienden.
Bakgrunn
Géza av Szatmár-Budafalu vert presentert som ein historisk person men det finst ingen opplysningar om han om utover det som står i teksten. Lister over biskopar og erkebiskopar i Ungarn på denne tida nemner ingen person som kan tilsvara denne (Hans-Peter Laqueur). Erkebiskopsetet i Ungarn var dessutan i Esztergom så alt tyder på at denne biskopen er ei rein oppfinning. Kombinasjonen Szatmár og Budafalu er òg usannsynleg: det fyrste er namnet på eit fylke og ein by, det andre knapt meir enn ein landsby.
Sitat
Kromě toho přinesly ustarané, utahané dámy veliký balík vytištěných dvou modliteb sepsaných budapešťským arcibiskupem Gézou ze Szatmár-Budafalu. Byly německo-maďarské a obsahovaly nejstrašnější prokletí všech nepřátel. Psány byly tyto modlitbičky tak vášnivě, že tam jenom na konci scházelo řízné maďarské „Baszom a Krisztusmárját!“ ... les meir
Skrivst òg:Géza ze Szatmár-Budafalu Hašek Géza ze Szatmár-Budafalu cz Géza of Szatmár-Budafalu en Szatmárbudafalusy Géza hu
| Šimek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Šimek var ein soldat som vart klappa på kinnet av ei dame frå Selskapet for mottakelse av Heltar. Kommentaren hans var at horene er svært så frekke her.
Sitat
Byl to nějaký Šimek z Budějovic, který neznaje ničeho o tom vznešeném poslání těch dam, prohodil k svým soudruhům po odchodu dám: „Jsou ale tady ty kurvy drzý. Kdyby aspoň taková vopice vypadala k světu, ale je to jako čáp, člověk nic jiného nevidí než ty haksny a vypadá to jako boží u.mučení, a ještě si taková stará rašple chce něco začínat s vojáky.“ ... les meir
| Bautanzel | | |||
| |||||
Omtale i boka
Bautanzel er Reuchnungsfeldwebel ved marsbataljonen, og ekspert på å lura unna forsyningar som er meint til soldatane. Han skildrar i detalj korleis tjuveria føregår, illustrert med eksempel på marsjbataljonar han tidlegare har vore med i Karpatane, jamfor historia om major Sojka. Bautanzel klagar over den stadig dårlegare forsyningsituasjonen og samanliknar stoda i mai 1915 med overfloda i byrjinga av krigen. Han skildrar dessutan kor mykje betre preussarane er stilte, dei betalar dobbelt for rekvisisjonar.
Sitat
Ve vagonu, kde byla kancelář a skladiště batalionu, účetní šikovatel pochodového praporu Bautanzel velmi blahosklonně rozdal dvěma písařům od batalionu po hrsti ústních pokroutek z těch krabiček, které se měly rozdat mezi batalion. ... les meir
| Sojka | | |||
| |||||
Omtale i boka
Sojka var ein major som Bautanzel hadde tenestegjord saman med på ei av dei to reisene sone til Karpatane med tidlegare marsjbataljonar. Han var matglad og hadde ein tendens til å trekkja mot feltkjøkenet, spesielt når kuler og shrapnel byrja flyga rundt han.
Sitat
Za tu celou dobu nic víc se mně nepodařilo ušetřit pro nás v kanceláři než jedno prasátko, které jsme si dali vyudit, a aby ten major Sojka na to nepřišel, tak jsme ho měli uschované hodinu cesty u artilerie, kde jsem měl jednoho známého feuerwerkra. ... les meir
| Wolf | | |||
| |||||
Omtale i boka
Wolf var ein fenrik som hadde ein kviskrande samtale med overløytnant Kolář der det vart sagt at Oberst Scröder hadde tileigna seg midlar som han hadde sendt til banken.
Sitat
Nastal vzájemný šepot mezi fähnrichem Wolfem a nadporučíkem Kolářem, že plukovník Schröder za poslední tři neděle poslal na své konto do vídeňské banky 16.000 K. ... les meir
| Kolář | | |||
| |||||
Omtale i boka
Kolář var ein overløytnant som hadde ein kviskrande samtale med fenrik Wolf der det vart sagt at oberst Scröder hadde tileigna seg midlar som han hadde sendt til banken. Kolář fortel så vidare i generelle vendingar om korleis svindelen føregår.
Sitat
Nastal vzájemný šepot mezi fähnrichem Wolfem a nadporučíkem Kolářem, že plukovník Schröder za poslední tři neděle poslal na své konto do vídeňské banky 16.000 K. ... les meir
| Wachtl | | |||
| |||||
Omtale i boka
Wachtl var ein oberst frå fyrstegingstenesta til Švejk som han nemner når han svarar den polske latrine-fikserte generalen at ein soldat kan ikkje stadig tenkja på driting, han må tenkja kamp òg.
Sitat
„Poslušně hlásím, pane generálmajor, na manévrech u Písku říkal nám pan plukovník Wachtl, když mužstvo v době rastu se rozlézalo po žitech, že voják nesmí pořád myslet jen na šajseraj, voják že má myslet na bojování. Ostatně, poslušně hlásím, co bychom tam na tý latrině dělali? Není z čeho tlačit. Podle maršrúty měli jsme už dostat na několika stanicích večeři, a nedostali jsme nic. S prázdným žaludkem na latrinu nelez!“ ... les meir
| Růžena Jesenská | | |||
| *17.6.1863 Smíchov - †14.7.1940 Praha | |||||
| |||||
Růžena Jesenská var ei tsjekkisk forfattarinne og poet, som utgav mellom anna bøker om oppdragelse. Som talsmann for sex før ekteskapet vart ho i si samtid utsett for sterkt kritikk. Ho var tanta til den langt meir kjende Milena Jesenská.
Kjelde: Milan Hodík, Wikipedia
Omtale i boka
Růžena Jesenská er nemnd når Švejk sit på latrina i Budapest og les på eit avrive ark frå ein roman av Jesenská.
Sitat
Na levém křídle seděl Švejk, který se sem připletl, a se zájmem si přečítal útržek papírku, vytrženého bůhví z jakého románu Růženy Jesenské:
...dejším pensionátě bohužel dámy
em neurčité, skutečné snad více ... les meir
| Křička | | |||
| |||||
Omtale i boka
Křička er nemnd i bokfragmentet av Růžena Jesenská som Švejk les når han sit på huk over latrina i Budapest.
Bakgrunn
Křička og det nemnde bokfragmented kan ikkje påvisast i noko litteratur av Růžena Jesenská. Enten er det eit sitat frå ein anna forfattar eller så er det dikta opp. Om det siste er tilfelle kan det vera at Hašek gjer narr av ein av sine samtidige; kanskje komponisten Jaroslav Křička eller forfattaren Petr Křička.
Ei anna mogeleg inspirasjonskjelde: i eit brev til den seinare kona si Jarmila, datert 21.07.1908, nemner forfattaren ein arkitekt Křička han hadde møtt i Kolín. Denne var Čeněk Křička (1858-1948) som òg var politikar og i ein periode borgarmeister i byen.
Kjelde: Jiří Fiala, Sergey Soloukh, Václav Menger, Vladimír Sladek
Sitat
A utrousily-li t
šel člověk jen a pouze stesk na ct
se lepšila, neb nechtěla tak úspěšně
covati, jak by samy si přály.
nic nebylo pro mladého Křičku. ... les meir
Skrivst òg:Kříčka Parrott Keitschka Reiner
| Málek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Málek var ein korporal soom var den fyrste til å innta den opprinnelege drite-posisjon etter at generalen hadde overraska kompaniet med buksene nede.
Sitat
Generálmajor přívětivě se usmál a řekl: „Ruht, weiter machen!“ Desátník Málek dal první příklad svému švarmu, že musí opět do původní posice. Jen Švejk stál a salutoval dál, neboť z jedné strany blížil se k němu hrozivě poručík Dub a z druhé generálmajor s úsměvem. ... les meir
| Chudavý | | |||
| |||||
Omtale i boka
Chudavý var ein løytnant ved kaserna i Karlín som Švejk minnast etter å ha fått nok ein tirade av Dub.
Sitat
Švejk odcházel konečně k svému vagonu a přitom si pomyslil: Jednou byl, když jsme ještě byli v Karlíně v kasárnách, lajtnant Chudavý a ten to říkal jinak, když se rozčilil: „Hoši, pamatujte si, když mne uvidíte, že jsem svině na vás a tou sviní že zůstanu, dokud vy budete u kumpanie.“ ... les meir
| Herr István | | |||
| |||||
Omtale i boka
Herr István frå Isatarcsa vart offer for det påståtte hønetjuveriet til Švejk. Švejk vart ført inn på stasjonen i Budapest av militærpolitiet etter det vart rapportert at han hadde stole høna, og dessutan slege till István så han fekk eit blått auge. Švejk nekta for dette, dei hadde berre krangla om prisen. Til slutt kom han unna med å betala fem gylden, fem for høna og fem for blåauga.
Sitat
Veliteli 11. marškumpanie N pochodového praporu 91. pěšího pluku k dalšímu řízení.
Předvádí se pěšák Švejk Josef, dle udání ordonance téže marškumpanie N pochodového praporu 91. pěšího pluku, pro zločin loupeže, spáchaný na manželích Istvánových v Išatarča v rayoně velitelství nádraží. ... les meir
Skrivst òg:Mr István en
| Fru István | | |||
| |||||
Omtale i boka
Fru István frå Isatarcsa vart saman med mannen offer for det påståtte hønetjuveriet til Švejk. Švejk vart ført inn på stasjonen av militærpolitiet etter det vart rapportert at han hadde stole høna, og dessutan slege till István så han fekk eit blått auge. Švejk nekta for dette, dei hadde berre krangla om prisen. Til slutt kom han unna med å betala 10 gylden, 5 for høna og fem for blåauga.
Sitat
Veliteli 11. marškumpanie N pochodového praporu 91. pěšího pluku k dalšímu řízení.
Předvádí se pěšák Švejk Josef, dle udání ordonance téže marškumpanie N pochodového praporu 91. pěšího pluku, pro zločin loupeže, spáchaný na manželích Istvánových v Išatarča v rayoně velitelství nádraží. ... les meir
Skrivst òg:Mrs István en
| Matějů | | |||
| |||||
Omtale i boka
Matějů er ein dreiar nemnd når Švejk dreg ein historie for å illustrera det bagatellmessige i at han dengde til Herr István med høna.
Sitat
To vyrazili ,U starý paní’ soustružníkovi Matějů celou sanici cihlou za dvacet zlatejch, s šesti zubama, a tenkrát měly peníze větší cenu než dnes. Sám Wolschläger věší za čtyry zlatky. ... les meir
| Leopold Wohlschläger | | ||||
| *1855 Osijek - †1929 Praha | ||||||
| ||||||
Leopold Wohlschläger var bøddel i Praha frå 1888. Han hadde som femtenåring alt vore vitne til henginga av Jan Janeček i 1871, den siste offentlege avrettinga i Böhmen under Austerrike-Ungarn. Frå 1918 fram til sin død heldt han fram som offentleg bøddel i Tsjekkoslovakia. Švejk si opplysing om at han vart betalt 4 gylden for kvar avretting stemmer ikkje, Wohlschläger fekk 25. Når han ikkje utførde sine offisielle pliktar arbeidde han som gullsmed i Příčná ulice. I adresseboka for Praha (1910) er han oppførd som "bøddel".
Omtale i boka
Leopold Wohlschläger er nemnd når Švejk dreg ei historie for å illustrera kor ublu prisen Herr István skulle ha for høna i Budapest var. Wohlschlager hengde trass alt folk for berre fire gylden.
Sitat
To vyrazili ,U starý paní’ soustružníkovi Matějů celou sanici cihlou za dvacet zlatejch, s šesti zubama, a tenkrát měly peníze větší cenu než dnes. Sám Wohlschläger věší za čtyry zlatky. ... les meir
| Mourková | | |||
| |||||
Omtale i boka
Mourková var ei avdanka sluske frå Praha II som saman med fru Šousková valdtok ein hundreåring ved Roztoky.
Sitat
“Vona je to holt vášeň, ale nejhorší je to, když to přijde na ženský. V Praze II byly před léty dvě vopuštěný paničky, rozvedený, poněvadž to byly coury, nějaká Mourková a Šousková, a ty jednou, když kvetly třešně v aleji u Roztok, chytly tam večer starýho impotentního stoletýho flašinetáře a vodtáhly si ho do roztockýho háje a tam ho znásilnily ... les meir
| Šousková | | |||
| |||||
Omtale i boka
Šousková var ei avdanka sluske frå Praha II som saman med fru Mourková valdtok ein impotent olding ved Roztoky.
Sitat
“Vona je to holt vášeň, ale nejhorší je to, když to přijde na ženský. V Praze II byly před léty dvě vopuštěný paničky, rozvedený, poněvadž to byly coury, nějaká Mourková a Šousková, a ty jednou, když kvetly třešně v aleji u Roztok, chytly tam večer starýho impotentního stoletýho flašinetáře a vodtáhly si ho do roztockýho háje a tam ho znásilnily ... les meir
| Jan Axamit | | ||||
| *12.12.1870 Rychnov nad Kněžnou - †19.11.1931 Praha | ||||||
| ||||||
Jan Axamit var ein tsjekkisk lege og sjølvlærd arkeolog. Under 1.verdskrigen var han kortvarig sjef for prehistorisk avdeling ved Nasjonalmuseet. Frå 1918 arbeidde han som konservator ved Selskapet for Najonens Arv. Jan Axamit var son til Ignác Axamit, ein kjend tsjekkisk matematikar.
Kjelde: Jaroslav Šerák, Hans-Peter Laqueur
Omtale i boka
Jan Axamit frå Žižkov er tilfeldig involvert i valdteksthistoria til damene Mourková og Šousková.
Sitat
To je na Žižkově pan profesor Axamit a ten tam kopal, hledal hroby skrčenců a několik jich vybral, a voni si ho, toho flašinetáře, vodtáhly do jedný takový vykopaný mohyly a tam ho dřely a zneužívaly. A profesor Axamit druhej den tam přišel a vidí, že něco leží v mohyle. ... les meir
| Nasáklo | | |||
| |||||
Omtale i boka
Nasáklo var ein sersjant frå det 12. marsjkompani, ein tyrann, som etter ordre frå Ságner gav Švejk geværdrill som straff for at han i sin tur hadde eksersert Baloun fordi denne hadde lurt unna eit hønelår.
Ved avreisa frå Budapest kom det fram at Nasáklo ikkje kom med toget vidare ettersom han var oppteken med å pruta med ei prostituert bak stasjonen.
Sitat
Batalionní ordonanc obdržel rozkaz zavolat šikovatele od 12. kumpanie Nasákla, který byl znám jako největší tyran, a zaopatřit ihned Švejkovi ručnici. „Zde tento muž,“ řekl hejtman Ságner k šikovateli Nasáklovi, „nechce zbytečně proválet drahocenný čas. Vezměte ho za vagon a hodinu s ním cvičte kvérgrify. Ale beze všeho milosrdenství, bez oddychu. Hlavně pěkně za sebou, setzt ab, an, setzt ab! ... les meir
| Kvasnička | | |||
| |||||
Omtale i boka
Kvasnička var ein overøytnant ved kaserna i Karlín som kunne lova rekruttane helvete òg i det neste live, alt i fylgje Švejk. Poenget vert understreka av ei imponerande rekkje skjellsord.
Sitat
K tomuto připojil Švejk tuto jednoduchou poznámku: „Ba jo, žádnej člověk neví, co bude vyvádět za pár milionů let, a ničeho se nesmi vodříkat. Obrlajtnant Kvasnička, když jsme ještě sloužívali v Karlíně u erkencunkskomanda, ten vždycky říkal, když držel školu: ,Nemyslete si, vy hovnivárové, vy líní krávové a bagounové, že vám už tahle vojna skončí na tomhle světě. My se ještě po smrti uhlídáme, a já vám udělám takovej vočistec, že z toho budete jeleni, vy svinská bando.’“ ... les meir
| Ziegler | | |||
| |||||
Omtale i boka
Ziegler var ein tynn bataljonsadjutant som knapt heldt til eit måltid for eit marsjkompani i fylgje Švejk.
Sitat
Jakpak se jmenuje, pane rechnungsfeldvébl, ten náš adjutant od našeho batalionu? Ziegler To je ňákej takovej uhejbáček, z toho by se neudělaly porce ani pro jednu marškumpačku.“ ... les meir
| Moritz Löwenstein | | |||
| |||||
Omtale i boka
Moritz Löwenstein var eit firma frå Wien som leverte relegiøst krims-krams. Her åt Baloun opp kulene på ein rosekrans, firmaet leverte òg til Klokoty. Forfattaren nemner i [I.11] firmaet Moritz Mahler som eit liknande føretak.
Bakgrunn
Moritz Löwenstein kan ikkje sporast i adresseboka for Wien, 1915. Sjå Moritz Mahler.
Sitat
A opravdu, Baloun ve svém největším hoři hledal spásu v drobných kuličkách z klokočí od firmy Moritz Löwenstein ve Vídni. „Ten je taky z Klokot,“ řekl smutně Baloun. „Než mně ho přinesly, zařvala dvě housata, ale to není žádný maso, to je měkkotina.“ ... les meir
|
|
III. Det ærerike samanbrotet |
| |
2. I Budapest | |||
| © 2012 Jomar Hønsi | Sist oppdatert: 24/5-2013 | treff sidan 5/11-2009. | Statistikk |
|
