Franz Ferdinand og Sophie Chotek ved avreisa frå rådhuset i Sarajevo, 5 minutt før attentatet 28.juni 1914.
"Den gode soldaten Švejk" er ein roman med eit uvanleg rikt persongalleri. I tillegg til dei mange som deltek direkte i handlinga, vert eit stort tal fiktive og reelle personar (og dyr) nemnde, enten i anekdotane til Švejk, direkte av forfattaren eller indirekte gjennom ord og uttrykk.
Denne sida inneheld ei oversikt over alle som er omtala i boka, frå Napoleón i innleinga til Kaptein Ságner i dei siste linjene av den ufullførde del fire. Lista er sortert etter når personen fyrst blir nemnd. Kapitteloverskriftene er fritt omsette til nynorsk av eigaren av denne vev-sida.
- Sitata er frå Jaroslav Šerák sin online-versjon av Švejk og har linkar til det relevante kapittelet
- Verktøylinjene har linkar for direkte oppslag i Wikipedia, Google søk og Švejk online.
Merk at enkelte namn manglar i Odd Bang-Hansen si norske oversetjing av Švejk (som er forkorta). Dette gjeld til dømes heile innleiinga. Tsjekkiske namn er i den norske utgåva skrivne utan aksentar og i nokre høve fornorska.
Personnamna har farge etter rolla dei har i forteljinga, vist med fylgjande døme: Doktor Grünstein som tek direkte del i handlinga, Heinrich Heine som historisk person, og Ferdinand Kokoška som oppdikta person, nemnd i dialogar eller anekdotar.
Den gode soldat Švejk liste over folk som er omtala i romanen (575)
Syn alle
I. Bak fronten
1. Den gode soldat Švejk grip inn i verdskrigen (30)
14. Švejk som oppassar hos løytnant Lukáš (35)
II. Ved fronten
2. Švejks anabase til Budějovice (53)
3. Švejks opplevingar i Királyhida (41)
5. Frå Bruck an der Leitha til Sokal (44)
III. Det ærerike samanbrotet
1. Gjennom Ungarn (54)
2. I Budapest (33)
3. Frå Hatvan til den galisiske grensa (33)
IV. Det ærerike samanbrotet held fram
1. Švejk i russisk fangetransport (35)
|
III. Det ærerike samanbrotet |
 | |
3. Frå Hatvan til den galisiske grensa | |||
 | Železný |  | |||
| |||||
Omtale i boka
Železný var ein eittårsfrivillig, tannlege i det sivile, som var sentral i den lange soga om oberst Fliedler von Bumerang som Švejk underheldt Lukáš med i Sátoraljaújhely.
Sitat
„Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že sem na takovou věc nezapomněl, poněvadž já nejsem nějakej jednoroční dobrovolník Železný. To jsme tenkrát, ještě dávno před válkou, byli v karlínskejch kasárnách a tam byl nějakej obrst Fliedler von Bumerang nebo tak nějank.“ ... les meir
| Fliedler von Bumerang | | |||
| |||||
Omtale i boka
Fliedler von Bumerang var eit svin av ein oberst ved kaserna i Karlín som ikkje klarde å hugsa tsjekkiske namn i den lange soga som Švejk underheldt Lukáš med i Sátoraljaújhely. Hovudpersonen i soga, Železný, vart etter tur kalla Olófěný, Cínofý, Médený, med tung teutonsk aksent. Alle desse er adjektiv-former av namn på metall: jern (železný), kopar(měděný), tinn(cínový) og bly(olóvěný).
Seint i anekdota kjem det fram av obersten fekk a vond tann og måtte til Železný for å få trekt den. Det kjem og fram at obersten no forlengst er død. Denne soga overtydde Lukáš om at Švejk ikkje respekterte sine overordna i det heile.
Sitat
„Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že sem na takovou věc nezapomněl, poněvadž já nejsem nějakej jednoroční dobrovolník Železný. To jsme tenkrát, ještě dávno před válkou, byli v karlínskejch kasárnách a tam byl nějakej obrst Fliedler von Bumerang nebo tak nějank.“ ... les meir
| Ferdinand Lobkovic | | ||||
| *26.6.1850 Dolní Beřkovice - †22.4.1926 Milano | ||||||
| ||||||
Ferdinand Lobkovic var fyrste av det tsjekkiske adelshuset Lobkovic (ofte skrive Lobkowicz). Han var fyrst og fremst kjend som politikar og var den siste Oberstlandmarschall i Kongeriket Böhmen.
Kjelde: Milan Hodík, Pavel Landa
Omtale i boka
Ferdinand Lobkovic er nemnd i forbifarten avdi han hadde heilskjegg som oberst Fliedler von Bumerang.
Sitat
Nadporučík Lukáš se mimoděk usmál tomu „nějank“ a Švejk dále vyprávěl: „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že ten náš obrst byl půl vaší vejšky, nosil plnovous jako kníže Lobkovic, takže vypadal jako vopice, a když se rozčílil, vyskakoval dvakrát tak vysoko, jak byl sám vysokej, takže jsme mu říkali kaučukovej dědek. ... les meir
Skrivst òg:Ferdinand von Lobkowitz de
| Sankt Martin | | |||
| *316 Szombathely(Savaria) - †8.11.397 Candes | |||||
| |||||
St. Martin og tiggaren av El Greco
Sankt Martin var biskop av Tours, seinar lyst til helgen. Han er nasjonalhelgen for Frankrike, skytshelgen for soldatar og ein av dei aller mest kjende helgenane i den romersk-katolske kyrkja.
Omtale i boka
Sankt Martin (Martin av Tours) er nemnd som i anekdota om oberst Fliedler von Bumerang.
Sitat
„Poslušně hlásím, pane obrlajtnant,“ vpadl mu do toho Švejk omluvným tónem, „dyť von už je pan obrst Fliedler dávno mrtvej, ale když si, pane obrlajtnant, přejete, budu o něm mluvit samou chválu. Von byl vám, pane obrlajtnant, učiněnej anděl na vojáky. Von byl vám tak hodnej jako svatej Martin, kterej rozdával martinský husy chudejm a hladovejm. ... les meir
Skrivst òg:Svatý Martin cz Saint Martin en Szent Márton hu
| Jelínek | | |||
| |||||
Omtale i boka
Jelínek var ein lagførar som òg sleit med passordet til polakken frå Kołomyja. Dette hende på jernbanestasjonen i Sátoraljaújhely og illustrerer framifrå språkproblema i Gemeinsame Armee.
Bakgrunn
Jelínek er eit døme på ein figur som det finst mange av i Svejk: ein tilsynelatande fiktiv person som likevel kan ha vore verkeleg. Det kan óg vera vist til ein episode forfattaren sjølv har opplevd og som han seinare utbroderte og la namn til, men ikkje nødvendigvis namnet på den det dreia seg om.
Sitat
Objevil se četař Jelínek, který Poláka zaváděl na stráž, a ptal se ho sám po heslu, potom poručík Dub, na kteréž otázky odpovídal zoufalý Polák od Kolomyje křikem, který se rozléhal po nádraží: „Kafe, kafe.“ ... les meir
| Kraus | | |||
| |||||
Omtale i boka
Kraus var ein fenrik som utalla seg om korleis det ungarske statspolitiet behandla dei rutenske innbyggjarane i Humenné no etter at byen var teken tilbake. Dei var i fylgje han høgforrædarar som burde hengjast på staden, rettnok utan å bli torturert.
Sitat
Fähnrich Kraus mínil, že když už jsou velezrádci, mají se hned na místě oběsit beze všeho týrání, zato však poručík Dub s celým výjevem naprosto souhlasil a převedl to hned na sarajevský atentát a vysvětlil to tak, že ti maďarští četníci na stanici Humenné mstí smrt arciknížete Františka Ferdinanda a jeho choti. ... les meir
| František Šimáček | | |||
| *2.12.1834 Kostelec nad Labem - †5.5.1885 Praha | |||||
| |||||
František Šimáček var ein tsjekkisk utgivar som grunnla forlaget Šimáček i 1856. I 1914 vart forlaget drive av Bohuslav Šimáček. Dei gav ut det illustrerte magasinet Šimáčkův čtyřlístek som er nemnd i romanen. Magasinet kom ut to gonger i månaden.
Omtale i boka
František Šimáček (eller heller forlaget) vert indirekte nemnd av Dub då denne Humenné drog fram ein melodramatisk artikkel om skota i Sarajevo i magasinet Šimáčeks Firkløver frå juli 1914.
Sitat
Nadporučík Lukáš jen zamručel k sobě, že asi zde v Humenném četníci odebírali Šimáčkův Čtyřlístek s tím dojemným článkem. Vůbec se mu počalo vše najednou hnusit a cítil jenom potřebu opít se, aby ho opustil světobol. Vyšel tedy z vagonu a šel vyhledat Švejka. ... les meir
| Josef Kalenda | | |||
| |||||
Omtale i boka
Josef Kalenda er hovedpersonen i anekdota Švejk finn passende å fortelja Lukáš når overløytnanten føler seg uvel etter å ha vore vitne til trakasseringa av ruthenarane i Humenné og den bifallande reaksjonen til løytnant Dub. Švejk sin teori er at Lukáš er langt heimefrå, akkurat som gartnaren Kalenda var etter å ha vore på ein imponerande pub-runde frå Strašnice gjennom heile Praha og til slutt kom til hektene på Loretánské náměstí der han slett ikkje kjende seg bra.
Sitat
Strašnickej zahradník, nějakej Josef Kalenda, ten se taky jednou vzdálil z domova, šel ze Strašnic na Vinohrady, stavil se ,Na zastávce’ v hospodě, ale to mu ještě nic nebylo, ale jakmile přišel do Korunní třídy k vodárně, bral v Korunní třídě až za kostel svaté Ludmily hospodu za hospodou a cítil už malátnost. ... les meir
| Josef Richard Vilímek | | ||||
| *14.9.1860 Praha - †6.11.1948 Praha | ||||||
| ||||||
Josef Richard Vilímek var ein tsjekkisk utgivar og eigar av forlaget J.R. Vilímek frå 1885. Forlaget som vart grunnlagt av faren, vart etter kvart eit av dei tre største i dei tsjekkiske landa og seinare i Tsjekkoslovakia. Firmaet vart nasjonalisert og nedlagd etter det kommunistiske kuppet i 1948. Merkenamnet gjenoppsto rettnok etter fløyelsrevolusjonen i 1989, men var snart borte att etter ein privatiserings-skandale.
Tidskriftet som er nemnd, Ilustrovaný válečný zpravodaj, er truleg heller Obrazový Zpravodaj z bojiště 1904-1905, utgitt av Unie.
Klecandův obrazový zpravodej z bojiště
Kjelde: Sergej Soloukh
Omtale i boka
Josef Richard Vilímek vert nemnd av Marek (gjennom forlagsnamnet) når han viser til magasinet Den illustrerte krigskorrespondent og deira materiale frå den russisk-japanske krigen i 1904-1905.
Sitat
Zajímavé bude, jak náš batalion přepadne spícího nepřítele, k čemuž ovšem je potřeba slohu ,Ilustrovaného válečného zpravodaje’, který vycházel u Vilímka za rusko-japonské války. ... les meir
| Houska | | |||
| |||||
Omtale i boka
Houska var ein sersjant som ufrivilleg vart med i Marek si oppdikta bataljonshistorie. Han vart tilskriven ein heroisk død; ei mine sprengde hovudet av han men likevel tok han sikte og skaut ned eit fiendtleg fly.
Sitat
Jmenujte mně nějakého šikovatele od dvanácté kumpanie. Houska? Dobrá, tak tedy Houska přijde o hlavu s tou minou, hlava mu odletí, tělo však udělá ještě několik kroků, namíří si a sestřelí ještě nepřátelský aeroplán. ... les meir
| Erzherzogin Marie Valerie | | |||
| *22.4.1868 Buda - †6.9.1924 Wallsee | |||||
| |||||
Erzherzogin Marie Valerie var dotter av keisar Franz Joseph I., gift med tremenningen sin Franz Salvator. Familien budde mest på slottet sitt i Wallsee.
Omtale i boka
Erzherzogin Marie Valerie vert nemnd av Marek når han skriv om det keisarlege familieselskapet på Schönbrunn som vert halde for å feira bataljonens heltedådar.
Sitat
Představuji si to tak, jak vidíte v mých poznámkách, že arcivévodská rodina Marie Valérie přesídlí kvůli tomu z Wallsee do Schönbrunnu. ... les meir
Skrivst òg:Marie Valérie Hašek Mária Valéria hu
| Eduard von Paar | | ||||
| *5.12.1837 Wien - †1.2.1919 Wien | ||||||
| ||||||
Eduard von Paar var greve, offiser og generaladjutant til keisar Franz Joseph I frå 1887 fram til keisaren sin død. Han fekk Signum Laudis 25. August 1916. Han var kanskje den som stod keisaren nærast og i memoararne sine beskriv han Franz Joseph sin famøse reaksjon då han fekk nyhendet om attentatet i Sarajevo:
"Forferdelege! Den allmektige tillet ikkje å bli utfordra! ...Ei høgare makt har gjeninnført den ordninga eg var ulukkelege ute av stand til å halda ved like..."
Omtale i boka
Eduard von Paar vert nemnd av Marek når han skriv om det keisarlege familieselskapet på Schönbrunn som vert halde for å feira bataljonens heltedådar.
Sitat
Musí tam být a bude tam generální adjutant mocnáře hrabě Paar. Poněvadž při takových rodinných a intimních hostinách bývá občas někomu mdlo, čímž ovšem nemyslím, že se hrabě Paar snad poblije, je vyžadována přítomnost osobního lékaře, dvorního rady dra Kerzla. ... les meir
| Joseph Kerzl | | ||||
| *1841 - †1919 Wien | ||||||
| ||||||
Joseph Kerzl var Franz Jospeh I sin livlege og hoffrådgivar. Bakgrunnen hans var som frå hæren der han var kirurg. Full titulering er Dr. Joseph Ritter von Kerzl. Som kuriositet kan nemnast at den tsjekkiske sko-magnaten Tomáš Baťa var gift med dottera til Dr Kerzl, noko som viste seg svært fordelaktig for sko-omsetjinga.
Omtale i boka
Joseph Kerzl vert nemnd av Marek når han skriv om det keisarlege familieselskapet på Schönbrunn som vert halde for å feira bataljonens heltedådar.
Sitat
Musí tam být a bude tam generální adjutant mocnáře hrabě Paar. Poněvadž při takových rodinných a intimních hostinách bývá občas někomu mdlo, čímž ovšem nemyslím, že se hrabě Paar snad poblije, je vyžadována přítomnost osobního lékaře, dvorního rady dra Kerzla. ... les meir
| Hugo von Lederer | | |||
| |||||
Lederer, Franz Salvator og Kerzl
Hugo von Lederer skal i fylgje Marek ha vore Obersthofmeister ved Habsburg-hoffet. Dette stemmer i og med at han hadde denne tittelen hjå Franz Salvator, mann til Marie Valerie. Det er funne eit brev frå Baron Lederer angåande Franz Joseph I. sin død og gravferdsarrangementa. Han er mest omtala som Hugo Freiherr von Lederer, Baron Lederer var ein framståande austerriksk diplomat.
Soeben erhalte ich von Ihrer k. u. k. Hoheit den f. Auftrag, wie aus beiliegender Karte ersichtlich ist. - Ich bitte mit Rücksicht auf die um 11 Vorm. stattfindende kirchl. Ceremonie[,] zu welcher sich d. h. Herrschaften schon um ¾ 11 in den Ceremonien Appartments einzufinden haben, die Bestellung der Herrn Leibkammerdiener, Kammerdiener u. Leibjäger, wie selbe Ihre k. u. k. Hoheit wünscht für 10.15 Vorm. gütigst zu bewerkstelligen.
Kjelde: Milan Hodík
Omtale i boka
Hugo von Lederer vert nemnd av Marek når han skriv om det keisarlege familieselskapet på Schönbrunn som vert halde for å feira bataljonens heltedådar. Han vert omtala som baron Lederer.
Sitat
Kvůli pořádku, aby si snad dvorní lokajové nedovolili nějaké důvěrnosti ku dvorním dámám přítomným na hostině, objevuje se nejvyšší hofmistr baron Lederer, komoří hrabě Bellegarde a vrchní dvorní dáma hraběnka Bombellesová, která hraje mezi dvorními dámami stejnou úlohu jako madam v bordelu u Šuhů. ... les meir
| Rudolf von Bellegarde | | ||||
| *28.2.1862 Wien (?) - †30.10.1937 Wien (?) | ||||||
| ||||||
Rudolf von Bellegarde var greve og kammerherre (hoffsjef) hjå det Keisarlege og Kongelege hoff, meir presist "Kammervorsteher" hjå Marie Valerie og hennar hoff. Broren August ((26.5.1858 - 24.2.1929) hadde ei rolle som "Oberstküchenmeister" ved hoffet. Marek kan ha forveksla detaljar rundt desse to, så det kan vera han har tenkt på August.
Kjelde: Milan Hodík
Omtale i boka
Rudolf von Bellegarde vert nemnd av Marek når han skriv om det keisarlege familieselskapet på Schönbrunn som vert halde for å feira bataljonens heltedådar.
Sitat
Kvůli pořádku, aby si snad dvorní lokajové nedovolili nějaké důvěrnosti ku dvorním dámám přítomným na hostině, objevuje se nejvyšší hofmistr baron Lederer, komoří hrabě Bellegarde a vrchní dvorní dáma hraběnka Bombellesová, která hraje mezi dvorními dámami stejnou úlohu jako madam v bordelu u Šuhů. ... les meir
Skrivst òg:Hrabě Bellegarde Hašek
| Henriette von Bombelles | | |||
| *1859 Wien (?) - †Wallsee(?) | |||||
| |||||
Henriette von Bombelles var ei grevinne som skal ha vore fyrstehoffdame i fylgje Marek. Meir presist var ho hoffdame for Marie Valerie.
Kjelde: Milan Hodík
Omtale i boka
Henriette von Bombelles vert nemnd av Marek når han skriv om det keisarlege familieselskapet på Schönbrunn som vert halde for å feira bataljonens heltedådar. Grevinne Bombelles har same posisjon ved det keisarlege hoff som "madam" hadde på bordellen U Šuhů.
Sitat
Kvůli pořádku, aby si snad dvorní lokajové nedovolili nějaké důvěrnosti ku dvorním dámám přítomným na hostině, objevuje se nejvyšší hofmistr baron Lederer, komoří hrabě Bellegarde a vrchní dvorní dáma hraběnka Bombellesová, která hraje mezi dvorními dámami stejnou úlohu jako madam v bordelu u Šuhů. ... les meir
| Erzherzog Karl Ludwig | | |||
| *5.9.1771 Firenze - †30.4.1847 Wien | |||||
| |||||
Erzherzog Karl Ludwig var hærførar og erkehertug av huset Habsburg. Han gjorde seg bemerka under Napoleonskrigane, slaga ved Aspern og Caldiero er begge nemnde i romanen. Han var den fyrste som påførde Napoleon eit nederlag på slagmarka (Aspern 1809).
Omtale i boka
Erzherzog Karl Ludwig vert nemnd av Marek når han førebur Chodounský og Jurajda sin heroiske død i den førehandsskrivne bataljonshistoria. Her noterer Marek at Karl stod framfor Padova i 1805.
Sitat
Mohu vám přečíst výňatek z armádního rozkazu, který bude čten po všech oddílech armády, který se velice podobá onomu rozkazu arcivévody Karla, když stál se svým vojskem roku 1805 před Paduou a den po rozkazu dostal slušný nátěr. ... les meir
Skrivst òg:Karel Ludvík Rakousko-Těšínský cz
| Jaroš | | |||
| |||||
Omtale i boka
Jaroš var ein pumpemakar i Kralupy nad Vltavou. Švejk nemner han i sømne, sterkt påvirka av konjakk.
Sitat
Z místa, kde ležel Švejk, ozvalo se zívnutí a bylo slyšet, jak Švejk mluví ze spaní: „To mají pravdu, paní Müllerová, že jsou si lidi podobný. V Kralupech stavěl pumpy nějaký pan Jaroš a ten se podobal hodináři Lejhanzovi z Pardubic, jako když mu z voka vypadne, a ten zas byl tak nápadně podobnej jičínskýmu Piskorovi a všichni čtyři dohromady neznámýmu sebevrahovi, kterýho našli voběšenýho a úplně zetlelýho v jednom rybníku u Jindřichova Hradce, zrovna pod dráhou, kde se asi vrhnul pod vlak.“ ... les meir
| Lejhanz | | |||
| |||||
Omtale i boka
Lejhanz var ein urmakar frå Pardubice. Švejk nemner han i sømne, sterkt påvirka av konjakk, sjå Jaroš.
Sitat
Z místa, kde ležel Švejk, ozvalo se zívnutí a bylo slyšet, jak Švejk mluví ze spaní: „To mají pravdu, paní Müllerová, že jsou si lidi podobný. V Kralupech stavěl pumpy nějaký pan Jaroš a ten se podobal hodináři Lejhanzovi z Pardubic, jako když mu z voka vypadne, a ten zas byl tak nápadně podobnej jičínskýmu Piskorovi a všichni čtyři dohromady neznámýmu sebevrahovi, kterýho našli voběšenýho a úplně zetlelýho v jednom rybníku u Jindřichova Hradce, zrovna pod dráhou, kde se asi vrhnul pod vlak.“ ... les meir
| Piskora | | |||
| |||||
Omtale i boka
Piskora frå Jičín vert nemnd når Švejk snakkar i sømne, enno sterkt påvirka av konjakk han måtte styrta ned. Piskora liknar på Lejhanz og Jaroš i denne draumen.
Sitat
Z místa, kde ležel Švejk, ozvalo se zívnutí a bylo slyšet, jak Švejk mluví ze spaní: „To mají pravdu, paní Müllerová, že jsou si lidi podobný. V Kralupech stavěl pumpy nějaký pan Jaroš a ten se podobal hodináři Lejhanzovi z Pardubic, jako když mu z voka vypadne, a ten zas byl tak nápadně podobnej jičínskýmu Piskorovi a všichni čtyři dohromady neznámýmu sebevrahovi, kterýho našli voběšenýho a úplně zetlelýho v jednom rybníku u Jindřichova Hradce, zrovna pod dráhou, kde se asi vrhnul pod vlak.“ ... les meir
| Strnad | | |||
| |||||
Dub, Ságner og soldaten som vart irettesett av Strnad
Omtale i boka
Strnad var ein sersjant som irettesette ein soldat som hadde teke med seg døra til eit grisehus som han hadde tenkt å bruka som vern mot granatsplintar. Kaptein Ságner, lei av løytnmant Dub sitt pisspreik, let den skuldige sleppa med ei åtvaring.
Sitat
Na víc se nezmohl a opět odešel ke štábnímu vagonu, kde hejtman Ságner právě vyslýchal jednoho nešťastníka od 12. kumpanie, kterého předvedl šikovatel Strnad, poněvadž voják začal již nyní pečovat o svou bezpečnost v zákopech a odněkud ze stanice přitáhl dvířka prasečího chlívku, pobitá plechem. ... les meir
| Kunert | | |||
| |||||
Omtale i boka
Kunert var offiserstenaren til Dub, underkua og mishandla. Švejk tok han i forsvar etter at Dub hadde slege han, tok han med til batalajonsjefen for å få leggja fram rapport. Her har Švejk for fyrste gong lagt av seg den godmodige mina og er i ope opprør. Motet sviktar Kunert men Dub løyser det med å brøla: "Vil du ha ein til på kjeften!" Det kjem fram at Kunert er frå České Budějovice, har kone og tre born. Švejk møter Kunert alt i Humenné men episoden med rapporten skjer seinare, i Łupków-passet.
Sitat
Poručík Dub, aby jaksi ukázal, že nemá s touto scénou nic společného, majestátně vešel do malého krámku u silnice, zmateně ukázal na velkou cívku černých nití, a zastrčiv si je do kapsy, zaplatil a vrátil se do štábního vagonu, kam si dal batalionní ordonancí zavolat svého sluhu Kunerta, kterému odevzdávaje nitě, řekl: „Abych se o všechno staral, já vím, že jste na nitě zapomněl.“ ... les meir
| Procházka | | |||
| |||||
Omtale i boka
Procházka var ein løytnant som hadde for vane å kalla putzflecken sin, Hibman, "di sublime ku", noko Švejk kan opplysa Kunert om då denne klagar over kor utskjelt han vert av Dub.
Sitat
V Budějovicích byl za aktiva lajtnant Procházka, ten zas mnoho nenadával, jen svému pucflekovi říkal: ,Ty spanilá krávo.’ Jinou nadávku ten pucflek, nějakej Hibman, vod něho neslyšel. ... les meir
| Hibman | | |||
| |||||
Omtale i boka
Hibman var ein offisers-tenar som rutinemessig vart kalla "di sublime ku" av løytnant Procházka. Dette skjellsordet brukte han seinare ukritisk mot alt og alle, med tunge fylgjer.
Sitat
V Budějovicích byl za aktiva lajtnant Procházka, ten zas mnoho nenadával, jen svému pucflekovi říkal: ,Ty spanilá krávo.’ Jinou nadávku ten pucflek, nějakej Hibman, vod něho neslyšel. ... les meir
| Cajthaml | | |||
| |||||
Omtale i boka
Cajthaml var ein løytnant som leia rekvisisjons-patruljen i Medzilaborce som skulle skaffa lunjs til mannskapet. Ein rutensk bondefamilie vart offer for rekvisisjonen.
Sitat
Mužstvu bylo oznámeno, že oběd bude za Palotou v Lupkovském průsmyku, a také vyšli do obce Medzilaborce batalionní účetní šikovatel s kuchaři od kumpanií a poručíkem Cajthamlem, který měl na starosti hospodářství batalionu. K nim byli přiděleni čtyři mužové jako patrola. ... les meir
| Sankt Václav | | |||
| *907 Praha - †28.9.35 Stará Boleslav | |||||
| |||||
Sankt Václav var prins (kníže) av Böhmen frå 921 til sin død. Han vart myrda av bror sin Bohuslav, vart kanonisert etter sin død, og vart til slutt tsjekkisk skytshelgen. Václav er framleis skytshelgen for det tsjekkiske folket og Tsjekkia. Festdagen hans er 28 september.
Václavské náměstí er kalla opp etter han og i 1912 vart det sett opp ei stor ryttarstatue av han. Václav er enno i dag eit av dei vanlegaste tsjekkiske mannsnamna.
Omtale i boka
Sankt Václav er nemnd i anekdota om nattpotta i Poděbrady som vart utgitt for å vera hjelmen til St Václav.
Sitat
A von mu ten jeho kamarád napsal takovej fejton vo takovým jednom sběrateli, jak našel v písku na břehu Labe starej nočník plechovej a myslel, že to přilbice svatýho Václava, a udělal s tím takovej rozruch, že se tam na to přijel podívat biskup Brynych z Hradce s procesím a s korouhvema. ... les meir
Skrivst òg:Svatý Václav cz Heiliger Wenzel de Saint Wenceslaus en
| Edvard Jan Brynych | | |||
| *4.5.1846 Vlásenice - †20.11.1902 Chrast | |||||
| |||||
Edvard Jan Brynych var biskop av Hradec Králové frå 1892 til 1902.
Omtale i boka
Edvard Jan Brynych er nemnd av Švejk i anekdota om nattpotta i Poděbrady.
Sitat
A von mu ten jeho kamarád napsal takovej fejton vo takovým jednom sběrateli, jak našel v písku na břehu Labe starej nočník plechovej a myslel, že to přilbice svatýho Václava, a udělal s tím takovej rozruch, že se tam na to přijel podívat biskup Brynych z Hradce s procesím a s korouhvema. ... les meir
| Hausner | | |||
| |||||
Omtale i boka
Hausner er nemnd av Švejk når han dreg med Kunert til rapport. Løytnant Hausner frå kaserna i Karlín hadde som Dub for vane å slå tenaren sin.
Sitat
Teď ty musíš jít sám k raportu, a jestli nepudeš, tak ti sám nafackuju, abys věděl, co je to disciplina v armádě. V karlínskejch kasárnách bejval ňákej lajtnant Hausner a ten měl taky burše, a taky ho fackoval a kopal. ... les meir
| Houbička | | |||
| |||||
Omtale i boka
Houbička er ei medisinstudent nemnd av Švejk når han dreg fram Kunert til rapport.
Sitat
Ale to na celý věci nic nemění,“ pokračoval Švejk, „to je zrovna to samý, vo čem vždycky vypravoval medik Houbička, že je to jedno, rozřezat v patalogickým ústavě ňákýho člověka, který se voběsil nebo votrávil. A já jdu s tebou. Pár facek dělá na vojně moc.“ ... les meir
| Koudela | | |||
| |||||
Omtale i boka
Koudela er ein soldat frå Bytouchov som nemnd når Švejk tek med Kunert til rapport. Koudela enda opp på ei øy i Stillehavet og vart funne av den reisande Havlasa.
Sitat
A nebejt mě, tak by se k tomu raportu snad vůbec nedostal, jako ten Koudela z Bytouchova, kterej za aktivní služby tak dlouho chodil k raportu, až byl přeloženej k marině, kde se stal kornetem, a byl na ňákým vostrově potom, v Tichým oceánu, vyhlášenej jako desertýr. Von se tam potom voženil a mluvil taky s cestovatelem Havlasou, kterej vůbec nepoznal, že to není domorodec. ... les meir
| Jan Havlasa | | ||||
| *22.12.1883 Teplice - †13.08.1964 Los Angeles | ||||||
| ||||||
Jan Havlasa (fødd Jan Klecanda) var ein tsjekkisk journalist, oppdagelsesreisande og diplomat som deltok som tsjekkoslovakisk representant ved Versailles-konferansen. Han var ambassadør i Brasil og Chile. I 1947 utvandra han til USA der han levde resten av livet. I 1914 vart han fengsla grunna ei bok han hadde skrive, og etter at han vart sett fri simulerte han galskap for å unngå å verta kalla inn til krigsteneste.
Omtale i boka
Jan Havlasa var den reisande som fann Koudela på ei øy i Stillehavet.
Sitat
A nebejt mě, tak by se k tomu raportu snad vůbec nedostal, jako ten Koudela z Bytouchova, kterej za aktivní služby tak dlouho chodil k raportu, až byl přeloženej k marině, kde se stal kornetem, a byl na ňákým vostrově potom, v Tichým oceánu, vyhlášenej jako desertýr. Von se tam potom voženil a mluvil taky s cestovatelem Havlasou, kterej vůbec nepoznal, že to není domorodec. ... les meir
| Karlík | | |||
| |||||
Omtale i boka
Karlík (Karel) er ein forretningsmann i anekdota til Švejk angåande det øydelagde Raude Kross toget.
Sitat
Tam bydlel nějakej pan Karlík v prvním patře. O poschodí vejš moc hodnej člověk, nějakej konservatorista Mikeš. Von měl moc rád ženský a taky mezi jinejma počal chodit za dcerou toho pana Karlíka, kterej měl špeditérství a cukrářství a taky měl někde na Moravě knihařství pod ňákou docela cizou firmou. ... les meir
| Mikeš | | |||
| |||||
Omtale i boka
Mikeš er ein musikkkonservatoriestudent i anekdota til Švejk angåande det øydelagde Raude Kross toget.
Sitat
Tam bydlel nějakej pan Karlík v prvním patře. O poschodí vejš moc hodnej člověk, nějakej konservatorista Mikeš. Von měl moc rád ženský a taky mezi jinejma počal chodit za dcerou toho pana Karlíka, kterej měl špeditérství a cukrářství a taky měl někde na Moravě knihařství pod ňákou docela cizou firmou. ... les meir
|
|
III. Det ærerike samanbrotet |
| |
3. Frå Hatvan til den galisiske grensa | |||
| © 2012 Jomar Hønsi | Sist oppdatert: 24/5-2013 | treff sidan 5/11-2009. | Statistikk |
|
