Hovudpersonen

The Good Soldier Švejk

Hovudpersonen Change languageChange language
Change languageChange language

People

Novel on-lineŠvejk museumŠvejk CentralTravel diaryBlogFacebookContact

Franz Ferdinand and Sophie leave the Sarajevo Town Hall, five minutes before the assassination, 28 June 1914.

The Fateful Adventures of the Good Soldier Švejk is a novel with an unusually rich array of characters. In addition to the many who directly form part of the plot, a large number of fictive and real people (and animals) are mentioned; either through Švejk's anecdotes, the narrative or indirectly through words and expressions.

This web page contains short write-ups on the persons the novel refers to; from Napoléon in the introduction to captain Ságner in the last few lines of the unfinished Book Four. The list is sorted in to the order of which the names first appear. The chapter headlines are from Zenny K. Sadlon's recent translation and will in most cases differ from Cecil Parrott's version from 1973. In January 2014 there were still around twenty entries to be added.

  • The quotes in Czech are copied from the on-line version of the novel provided by Jaroslav Šerák and contain links to the relevant chapter
  • The tool-bar has links for direct access to Wikipedia, Google search and Švejk on-line

The names are colored according to their role in the novel, illustrated by the following examples: Doctor Grünstein who is directly involved in the plot, Heinrich Heine as a historical person, and Ferdinand Kokoška as an invented person. Note that a number of seemingly fictive characters are modelled after very real living persons. See for instance Lukáš and Wenzl.

>> The Good Soldier Švejk index of people mentioned in the novel (585) Show all
>> I. In the rear
>> II. At the front
>> III. The famous thrashing
Index Back Forward II. At the front Hovudpersonen

1. Švejk's mishaps on the train

Nechlebann flag
Google search

Nechleba from Nekázanka ulice in Prague is mentioned by Švejk when he is explaining Lukáš that he tries to do good but rarely succeeds. Nechleba suffered from the same bad luck.

Quote from the novel
[2.1] „Poslušně hlásím, že jsem to, pane obrlajtnant, pozoroval. Já má, jak se říká, vyvinutej pozorovací talent, když už je pozdě a něco se stane nepříjemnýho. Já mám takovou smůlu jako nějakej Nechleba z Nekázanky, který tam chodil do hospody ,V čubčím háji’.
Purkrábeknn flag
Google search
pulkrabek_slavia.png

Chytilův adresář 1912

pulkrabek1907.jpg

Address book entry from 1907

Purkrábek enters the plot as Švejk mistakenly thinks the passenger opposite him is Purkrábek, a representative of Banka Slavia.

Background

Purkrábek Purkrábek is by near certainty a reference to Rudolf Pulkrábek, a Czech banker and industrialist born in Frydland 28 August 1864. He took over the brickworks (cihelna) at Vokovice after the death of his father in 1882. In 1912 he is listed as a member of the board of Banka Slavia, but he was better known as an executive of Hypoteční Banka where he had spent 25 years by 1914. Jaroslav Hašek is very likely to have known him from his brief employment at Banka Slavia in 1902-1903.

Links

Quote from the novel
[2.1] „Dovolte, vašnosti, neráčíte být pan Purkrábek, zástupce banky Slavie?“ Když holohlavý pán neodpovídal, řekl Švejk nadporučíkovi: „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem jednou četl v novinách, že normální člověk má mít na hlavě průměrně šedesát až sedumdesát tisíc vlasů a že černý vlasy bývají řidčí, jak je vidět z mnoha případů.“
Generalmajor von Schwarzburgnn flag
Google search
schwertburg1.png

Prager Tagblatt, 14.5.1914

schwertburg.png

Jihočeské Listy, 2.6.1915

pitlik.png

Jihočeské Listy, 17.3.1915

pitlik1.png

Österreichische Illustrierte Zeitung, 17.5.1914

Von Schwarzburg enters the plot as Švejk mistakenly thinks the passenger opposite him is Purkrábek, a representative of Banka Slavia. Instead it turns out to be major general von Schwarzburg, a terrifying army inspector who is on his way to surprise the garrison in Budějovice. This episode was obviously very unpleasant for senior lieutenant Lukáš.

Background

No major general von Schwarzburg can not be found in military records but army inspectors did of course exist. Those were higher ranking senior officers. Responsible for the garrison in Budějovice was K.u.k. Militärkommando Prag (see Korpskommando) and army inspectors would be based there. At least two high ranking officers are known to have inspected Budějovice during or around the time that Jaroslav Hašek served there (17 February to 1 June 1915). They both held the rank Feldmarcshallleutnant and were assigned to the Prague army corps.

Schwerdtner von Schwertburg

The most obvious inspiration for the bald and elderly gentleman on the train is Simon Ritter Schwerdtner von Schwertburg (1854-1925). The nobility suffix von Schwertburg is rather close to von Schwarzburg and within the author's margin of error regarding spelling.

Schwerdtner was at the time commander of the Prague garrison to which he had been transferred from Olomouc in May 1914. His rank was Feldmarschalleutnant, he was promoted from Generalmajor on 1 May 1912. In Olomouc he served as commander of 5. Infanteriedivision from 2 May 1912.

He visited Budějovice for inspection purposes at least twice when Hašek served there. The dates of arrival were 13 April and 31 May 1915. This means that he almost certainly was present on the day IR91 Ersatzbattailon was transferred to Királyhida (1 June). That Jaroslav Hašek knew about Schwerdtner and his role is inevitable and he was quite likely present at an inspection or two.

The officer was known as a German chauvinist with a dislike for Czechs and was the driving force behind the execution of Kudrna and was personally present at Motolské cvičiště when the soldier from IR102 was shot. Schwerdtner claimed it was necessary to make an example to deter disloyal elements. He was generally known as a hard-liner on nationality issues and was a driving force behind the arrest of Kramář and Scheiner i 1915. In 1913 in Olomouc he was the driving force behind a summary trial and following execution of the corporal Jan Bagacz who had shot senior lieutenant Rudolf Schramek during manoeuvres.

Pitlik von Rudan und Poria

The second high-ranking inspector based in Prague was Andreas Pitlik von Rudan und Poria (1856-1937) (cz. Ondřej Pytlík) who is known to have inspected the garrison in Budějovice in January, March and June 1915. Newspapers reported briefly on the inspections and they also reveal that he stayed at Hotel Grand (located opposite the railway station).

Born in Plzeň he started his career in his native IR35 and later served in numerous units, amongst them IR53 in Zagreb where he was promoted to major in 1898. At this time the 42 year old officer was also named Flügeladjutant for His Imperial Majesty. In December 1899 he had already become an Oberstleutnant. In 1906 his rank was Oberst and that year he was transferred to IR56 as the regiment's commander. In 1908 he was knighted with the noble suffix von Rudan und Poria.

At the outbreak of war in 1914 Pitlik was commander of the 24th Infantry Division in Przemyśl. He had been promoted from Generalmajor on 1 May 1914 but already in the autumn he requested and was granted a six month leave for health reasons. After a spa break he returned to service and from now on he served at K.u.k. Militärkommando Prag. From around 1 June 1915 he was formally in charge of training of the reserves in military district No. 8 (Prague, south and west Bohemia), the schools for one year volunteers, and recuperation hospitals.

Links

Quote from the novel
[2.1] A nyní se stalo něco hrozného. Holohlavý pán vyskočil, zařval na něho: „Marsch heraus, Sie Schweinkerl,“ vykopl ho do chodby, a vrátiv se do kupé, uchystal malé překvapení nadporučíkovi tím, že se mu představil. Byl to nepatrný omyl. Holohlavé individuum nebylo panem Purkrábkem, zástupcem banky „Slavie“, ale pouze generálmajorem von Schwarzburg. Generálmajor konal právě v civilu inspekční cestu po posádkách a jel překvapit Budějovice.
Hývlnn flag
Google search

Hývl was a tailor who was mentioned in an anecdote by Švejk. He was unlucky with some utterances in his native Czech after assuming that his fellow passengers wouldn't understand him. This happened on the train route Maribor - Leoben - Prague.

Quote from the novel
[2.1] To nám jednou před léty vypravoval krejčí Hývl, jak jel z místa, kde krejčoval ve Štyrsku, do Prahy přes Leoben a měl s sebou šunku, kterou si koupil v Mariboru. Jak tak jede ve vlaku, myslel si, že je vůbec jedinej Čech mezi pasažírama, a když si u Svatýho Mořice začal ukrajovat z tý celý šunky, tak ten pán, co seděl naproti, počal dělat na tu šunku zamilovaný voči a sliny mu začaly téct z huby. Když to viděl krejčí Hývl, povídal si k sobě nahlas: ,To bys žral, ty chlape mizerná.’
Rous, Vojtěchnn flag
Google search

Rous was the fellow passenger av the tailor Hývl in the anecdote told by Švejk to illustrate how one could be unlucky when thinking others don't understand ones own language.

Quote from the novel
[2.1] Když to viděl krejčí Hývl, povídal si k sobě nahlas: ,To bys žral, ty chlape mizerná.’ A ten pán mu česky vodpoví: ,To se ví, že bych žral, kdybys mně dal.’ Tak tu šunku sežrali společně, než přijeli do Budějovic. Ten pán se jmenoval Vojtěch Rous.“
Hofmannnn flag
Google search

Hofmann was mentioned in a conversation between Švejk and the attendant on the train between Prague and Tábor. Hofmann had claimed that emergency brakes do not work. This conversation led to the incident where Švejk was accused of having stopped the train.

Quote from the novel
[2.1] „Ke mně chodíval,“ rozhovořil se Švejk, „jeden dobrej člověk, nějakej Hofmann, a ten vždy tvrdil, že tyhle poplašný signály nikdy neúčinkují, že to zkrátka a dobře nefunguje, když se zatáhne za tuhle rukojeť.
Šnor, Frantann flag
Google search

Šnor was mentioned in an anecdote by Švejk because he had kneeled before the carriage of the Emperor when His Majesty visited Žižkov. He was fined 20 crowns, just like Švejk on the train to Tábor.

Background

(František) was the name of two men in Žižkov at the time in question. The youngest had a son Karel and it is possibly this Karel who was landlord at U kamenáče when Jaroslav Hašek wrote the first part of the novel during the spring of 1921. It is typical of the author to "re-use" names of real people in this manner. The imperial visit in question was probably that of 1907, but the emperor also visited Žižkov in 1901. See Starej Procházka.

V Praze moc Šnorů nežilo, pouze dvě rodiny, ale na Žižkově žila skutečně jedna rodina Šnorů: Otec František *1847 a byl písařem ( officiant, Schreiber), měl syna Františka * 1873.Jeden z těchto Františků si mohl kleknout před kočár. Dále zde byl syn Karel * 1886 – ten mohl být tím hostinským „U kamenáče“.

Source: Jaroslav Šerák

Quote from the novel
[2.1] Jednou, když byl císař pán návštěvou na Žižkově, tak nějakej Franta Šnor zastavil jeho kočár tím, že si před císařem pánem kleknul na kolena do jízdní dráhy.
Krausnn flag
WebGoogle search

Kraus was a police commissioner who is mentioned in the same anecdote as Franta Šnor.

Background

The person rererred to was probably police inspector Heinrich Krause, not a commisioner as Švejk says. Apart from the fact that he lived in Královské Vinohrady in 1908 there is no information available.

Jméno Kraus se adresáři nevyskytuje, ale je tam inspektor jménem Jindřich [Heinrich] Krause. Zachovala se i policejní pobytová přihláška, kde je uveden v roce 1908 jako inspektor, bytem Královské Vinohrady, č.p. 852.

Source: Jaroslav Šerák

Quote from the novel
[2.1] Potom ten policejní komisař z toho rayonu řekl k panu Šnorovi s pláčem, že mu to neměl dělat v jeho rayonu, že to měl udělat vo jednu ulici níž, co patří už pod policejního radu Krause, tam že měl vzdávat hold. Potom toho pana Šnora zavřeli.“
Mlíček, Františeknn flag
Google search

Mlíček is mentioned in an anecdote by Švejk because he also had stopped a train by pulling the emergency brake. He was from Uhříněves by Prague and the incident had happened in May 1912.

Quote from the novel
[2.1] Poněvadž železniční zřízenec neodpovídal, prohlásil Švejk, že znal nějakého Mlíčka Františka z Uhříněvse u Prahy, který také jednou zatáhl za takovou poplašnou brzdu a tak se lekl, že ztratil na čtrnáct dní řeč a nabyl ji opět, když přišel k Vaňkovi zahradníkovi do Hostivaře na návštěvu a popral se tam a voni vo něho přerazili bejkovec. „To se stalo,“ dodal Švejk, „v roce 1912 v květnu.“
Vaněknn flag
Google search

Vaněk was a gardener from Hostivař who is mentioned in the same anecdote as Mlíček.

Quote from the novel
[2.1] Poněvadž železniční zřízenec neodpovídal, prohlásil Švejk, že znal nějakého Mlíčka Františka z Uhříněvse u Prahy, který také jednou zatáhl za takovou poplašnou brzdu a tak se lekl, že ztratil na čtrnáct dní řeč a nabyl ji opět, když přišel k Vaňkovi zahradníkovi do Hostivaře na návštěvu a popral se tam a voni vo něho přerazili bejkovec. „To se stalo,“ dodal Švejk, „v roce 1912 v květnu.“
Wagnernn flag
Google search

Wagner was a bastard of a station master in Svitavy, mentioned in one of the many anecdotes Švejk reels off on this train journey.

Quote from the novel
[2.1] Švejk vytáhl z bluzy dýmku, zapálil si, a vypouštěje ostrý dým vojenského tabáku, pokračoval: „Před léty byl ve Svitavě přednostou stanice pan Wagner. Ten byl ras na svý podřízený a tejral je, kde moh, a nejvíc si zalez na nějakýho vejhybkáře Jungwirta, až ten chudák se ze zoufalství šel utopit do řeky.
Jungwirtnn flag
Google search

Jungwirt was a switch operator in Svitavy, mentioned in the same anecdote as Wagner. He drowned himself due to persecution by Wagner but returned to haunt the latter who in turn hanged himself in a signal post.

Quote from the novel
[2.1] Švejk vytáhl z bluzy dýmku, zapálil si, a vypouštěje ostrý dým vojenského tabáku, pokračoval: „Před léty byl ve Svitavě přednostou stanice pan Wagner. Ten byl ras na svý podřízený a tejral je, kde moh, a nejvíc si zalez na nějakýho vejhybkáře Jungwirta, až ten chudák se ze zoufalství šel utopit do řeky.
Sládek Zemannn flag
Google search
zeman1.jpg

© Jan Profous

zeman2.png

Deník plukovníka Švece, s. 174

zeman.jpg

Václav Zeman: first row, third from the right.

Zeman was allegedly a brewer in Zdolbunov, mentioned in a conversation between Švejk and his benefactor at the Tábor railway station. The latter asks the soldier to pass his greetings to Zeman. In this conversation Švejk is encouraged to defect as soon as he gets to the front, something he strongly indicates that he intends to do.

Background

Zeman may well have been Václav Zeman or a relative of his. He and his cousin Josef were brewers of Czech origin who in 1880 founded a brewery in Kvasilov, a Czech settlement a few kilometres north of Zdolbunov. We know little about this brewery, but Josef Jiři Švec notes in his diary that he met the brewer Zeman in the summer of 1915. Švec describes him as a tall and happy man, married to an interesting brown-haired lady. His brother was, like Švec, a member of Česká družina, a force of Czech volunteers who would later develop into the Czechslovak army in Russia , after the war known as the "legions".

About another Zeman brewery, we know a lot more. In 1888 Václav Zeman set up his own operation in Lutsk, and it was ultimately very successful. It was therefore logical to assume that Josef Zeman was sole proprietor in Kvasilov after this, and that it is him Hašek refers to in the novel.

Information from Alexandr Drbal however adds another twist to the story: Josef Zeman died in 1892, so the identity of Hašek's sládek Zeman is still in the dark. The Polish site Polskie etykiety z piwa do 1945 r (see link) however reveals that the Kvasilov brewery in the inter-war period was owned by a Josef Zeman, born in 1873.

How this Zeman was related to the older brewers is not known, but it would be natural to assume he was the son of the old Josef Zeman, and had continued his fathers operation in Kvasilov. If this hypothesis holds, it is this Zeman Jaroslav Hašek had in mind. It could even be that the Kvasilov operation was a branch of the Lutsk brewery, and in this case it was Václav that was referred to.

The Zeman family had immigrated to Volyn from Bohemia in 1870, and the father of Václav; Josef, was also a brewer. In Lutsk the Zeman brewery operated until the plant was nationalised after the Soviet invasion of Poland in September 1939. In 1940 the family were deported to Siberia, but Václav Zeman never lived to experience this tragedy. In 2003 a brewery named Zeman opened again in Lutsk, and the building of the old brewery is still there.

Alexandr Drbal: Zeman Václav (*11 November 1864 Městec Králove, †24 August 1938 Luck, Polská republika, nyní Ukrajina; je pravděpodobně pohřben v obci Kvasilov, nyní Rivnenská oblast), sládek, podnikatel, činitel české menšiny v Polsku. Do Ruského císařství přijel s rodiči v září r. 1870. Studoval v Kyjevě, kde pak pracoval v jednom pivovaru. Spolu s bratrancem Josefem Zemanem (*?, †1892), bratrem spisovatele Antala Staška (*1843,†1931), vystavěl pivovar v Kvasilově (1880). Pak se osamostatnil a vystavěl „Czeski Browar parowy Wacława Zemana w Lucku“ (1888-90), kde vyráběl pivo značek „Sakura“, „Stolní“, „Ležák“, „Extra“, „Zdroj“, „Granat“, „Porter“ a „Bok-Bir“ a vyvážel ho do velkých měst v Polsku a Rusku a do Francie. Byl činný v českém krajanském hnutí v Polsku. Za První světové války v r. 1915 v pivovaru pracoval Jaroslav Hašek. Josef Zeman, o kterém jsem se zmínil v textu, byl bratranec Václava Zemana a syn spisovatele Antala Staška. O jeho otci můžu jen říci, že určitě byl statkářem vedle Lvova a v Kvasilově a pravděpodobně také členem České besedy ve Lvově, tedy nikoliv sládkem. Ale Jarda Hašek určitě znal pravě Václava Zemana a ne jeho otce nebo bratrance. Kdo je na fotce se musí ještě zjistit. Vždyť se ani neví přesně kde to je: v Zdolbunově nebo Lucku. Je také možně, že Václav Zeman měl v Zdolbunově filiálku! Řekl bych, že na fotce je Václav Zeman, ale to chce analýzu.

Links

Source: Josef Švec, Alexandr Drbal, Milan Hodik, Jan Profous

Quote from the novel
[2.1] Když odcházel, řekl důvěrně k Švejkovi: „Tak vojáčku, jak vám povídám, jestli budete v Rusku v zajetí, tak pozdravujte ode mne sládka Zemana v Zdolbunově. Máte to přece napsané, jak se jmenuji. Jen buďte chytrý, abyste dlouho nebyl na frontě.“ „Vo to nemějte žádnej strach,“ řekl Švejk, „je to vždycky zajímavý, uvidět nějaký cizí krajiny zadarmo.“
Zugsführer Hammel, Františeknn flag
Google search

Hammel was a squad leader from the 21st artillery regiment depicted on a lithography in the military section of Tábor railway station. He is mentioned in the same breath corporals Paulhart and Bachmayer.

Quote from the novel
[2.1] Dobrého vojáka Švejka uvítal obraz znázorňující dle nápisu, jak četař František Hammel a desátníci Paulhart a Bachmayer od c. k. 21. střeleckého pluku povzbuzují mužstvo k vytrvání. Na druhé straně visel obraz s nadpisem: „Četař Jan Danko od 5. pluku honvédských husarů vypátrá stanoviště nepřátelské baterie.“
Korporal Paulhartnn flag
Google search

Paulhart was depicted on a litograpy in the military part of the Tábor railway station, mentioned together with Hammel and Bachmayer.

Quote from the novel
[2.1] Dobrého vojáka Švejka uvítal obraz znázorňující dle nápisu, jak četař František Hammel a desátníci Paulhart a Bachmayer od c. k. 21. střeleckého pluku povzbuzují mužstvo k vytrvání. Na druhé straně visel obraz s nadpisem: „Četař Jan Danko od 5. pluku honvédských husarů vypátrá stanoviště nepřátelské baterie.“
Korporal Bachmayernn flag
Google search

Bachmayer was depicted on a litograpy in the military part of the Tábor railway station, mentioned together with Hammel and Paulhart.

Quote from the novel
[2.1] Dobrého vojáka Švejka uvítal obraz znázorňující dle nápisu, jak četař František Hammel a desátníci Paulhart a Bachmayer od c. k. 21. střeleckého pluku povzbuzují mužstvo k vytrvání. Na druhé straně visel obraz s nadpisem: „Četař Jan Danko od 5. pluku honvédských husarů vypátrá stanoviště nepřátelské baterie.“
Zugsführer Danko, Jannn flag
Google search
danko2.png

Oesterreichische Volks-Zeitung, 21.10.1914

Danko was a squad leader from Honvédhusarenregiment Nr. 5, depicted on a litography in the military section of Tábor railway station.

Background

Danko was exactly what the author described him as: squad leader in Honvédhusarenregiment Nr. 5. On 21 October 1914 Oesterreichische Volks-Zeitung reported that he had been awarded the gold medal for bravery. The description in the newspaper is very close to the author's version. The regiment was stationed in Kassa (Košice) and the name indicates that Danko was a Slovak.

Quote from the novel
[2.1] Na druhé straně visel obraz s nadpisem: „Četař Jan Danko od 5. pluku honvédských husarů vypátrá stanoviště nepřátelské baterie.“
Trainsoldat Bong, Josefnn flag
Google search
bong1.png

Brünner Zeitung, 26.1.1915

bong2.png

Pester Lloyd, 28.2.1915

Bong was a soldier in Traineskadron Nr. 3 who was described in praising terms on a propaganda poster at Tábor station. He had saved the valuable harness of his dead horse, despite being shot at by Russian madmen. He was awarded a 2nd class silver medal for bravery.

Background

Bong was a real person and what the author reproduces is merely a more colourful variation of snippets that appeared in the press in January and February 1915. News about him having been awarded the silver medal 2nd class had been reported in newspapers in early December, amongst them Neue Freie Presse.

Links

Quote from the novel
[2.1] Zatímco šikovatel šel shánět nějakého důstojníka, Švejk si přečetl na plakátu:

VOZATAJEC JOSEF BONG

Vojáci zdravotního sboru dopravovali těžce raněné k vozům, připraveným v kryté úžlabině. Jakmile byl plný, odjelo se s ním na obvaziště. Rusové, vypátravše tyto vozy, počali je obstřelovati granáty. Kůň vozatajce Josefa Bonga od c. a k. 3. vozatajské švadrony byl usmrcen střepinou granátu. Bong bědoval: „Ubohý můj bělouši, je veta po tobě!“ Vtom sám zasažen byl kusem granátu. Přesto vypřáhnul svého koně a odtáhl trojspřeží za bezpečný úkryt. Nato se vrátil pro postroj svého usmrceného koně. Rusové stříleli stále. „Jen si střílejte, zpropadení zuřivci, já postroj tady nenechám!“ a snímal dál postroj s koně, bruče si ona slova. Konečně byl hotov a vláčel se s postrojem zpět k vozu. Zde mu bylo vyslechnouti hromobití od zdravotních vojínů pro jeho dlouhou nepřítomnost. „Nechtěl jsem tam nechat postroj, je skoro nový. Bylo by ho škoda, pomyslil jsem si. Nemáme nazbyt takových věcí,“ omlouval se statečný vojín, odjížděje k obvazišti, kde se teprve hlásil jako raněný. Jeho rytmistr ozdobil později prsa jeho stříbrnou medalií za statečnost.
Doktor Vojna, Josefnn flag
Google search

Vojna is mentioned in an anecdote by Švejk about an example of courage that surpassed even that of Bong. Švejk had read a story in Pražské úřední listy that could reveal that the head of one-year volunteer Vojna had extorted great deeds even after it was shot off.

Quote from the novel
[2.1] Takhle budou u nás v armádě samý nový postroje na koně, ale když jsem byl v Praze, tak jsem čet v Pražskejch úředních listech ještě hezčí případ vo nějakým jednoročním dobrovolníkovi Dr Josefu Vojnovi.
Petrlíknn flag
Google search

Petrlík is a shoemaker mentioned by Švejk when he tries, in his long-winded way, to explain the lieutenant at the railway station in Tábor why he missed his train.

Background

Petrlík is a name the author may have borrowed from Jaroslav Salát-Petrlík who worked for the Czech social democrats (communists) in Moscow at the time Hašek returned from Russia in 1920. His original name was Petrlík.

Dokument československého parlamentu, 15 May 1921: Za nimi pak jel 11. října 1920 nynější vůdce československé kolonie v Moskvě, známý Salát-Petrlík, který byl určen, aby osobně řídil revoluční akci. Po nezdařeném pokusu se pak Salát opět vrátil do Moskvy, kamž přibyl 17. ledna 1920.

Links

Source: Radko Pytlík

Quote from the novel
[2.1] „Poslušně hlásím, pane lajtnant, že vono je třeba, aby to lezlo ze mě jako z chlupatý deky, aby byl přehled vo celý události, jak to vždycky říkal nebožtík švec Petrlík, když poroučel svýmu klukovi, než ho začal řezat řemenem, aby si svlíkl kalhoty.“
Korporal Paláneknn flag
Google search

Palánek was given the task to get Švejk a ticket onwards to Budějovice. He didn't have any money so his superior decided that Švejk had to continue on foot.

Quote from the novel
[2.1] Poněvadž se Švejk nehýbal a stále držel ruku na štítku čepice, poručík zařval: „Marsch hinaus, neslyšel jste, abtreten? Korporál Palánek, vezměte toho chlapa blbého ke kase a kupte mu lístek do Českých Budějovic!“ Desátník Palánek se za chvíli objevil opět v kanceláři. Pootevřenými dveřmi nakukovala za Palánkem dobromyslná tvář Švejkova.
Solomonnn flag
*? - †931 BC Jerusalem
Wikipedia czdeenno Google search
salomo.jpg

The Judgement of Solomon by Giovanni Battista Tiepolo.

Solomon is mentioned by the author when he describes the lieutenants drastic decision to let Švejk walk to Budějovice. He uses the expressions "Solomonic solution".

Background

Solomon was king of Judea in the Old Testament, the son of David. He was famed for his wisdom. Whether or not he existed is debateable.

A Solomonic Judgement is a fair and wise solution to a difficult problem. The saying is based upon the Biblical passage in 1 Kings 3:16-28, where king Solomon decided a disagreement between two mothers about a child which both claimed was their.

Quote from the novel
[2.1] Poručík dlouho nedal na sebe čekat se šalomounským rozřešením trudné otázky. „Tak ať jde pěšky,“ rozhodl, „ať ho zavřou u pluku, že se opozdil; kdo se s ním tady bude tahat.“

Also written:Šalomoun cz Salomo de

Index Back Forward II. At the front Hovudpersonen

1. Švejk's mishaps on the train


© 2009 - 2018 Jomar Hønsi Last updated: 14/12-2018