Švejk

Dokumenty

Ještě jednou o Švejkovi

Antonín Měšťan (Freiburg, NSR)

About the web version

Antonín Měšťan's study Once more about Švejk, originally published in "Proměny, Washington, 1982", seeks to analyze the novel "The good soldier Švejk" in relation to concurrent historical events, and also lists facts about the Švejk character that can be extracted from the novel. At the end can be found a comparison between the events in the novel and the author's own experiences in 1915.

Měšťan's study, although valuable, is unfortunately marred by a number of factual errors and the author's omission of vital information. This is particularly the case in the chronological analysis of the novel (which would have been seriously undermined if more historical facts had been taken into account). Points of discussion are marked and detailed in footnotes provided by the publisher of this web page.

Acknowledgement: Hans-Peter Laqueur scanned the original and made it available, and also provided valuable input on the theme.

Jomar Hønsi, 2012

NB! More on the subject can be found in this blog entry.

První díl

Kterou dobu zahrnuje vlastně Haškův román o Švejkovi? Pozornou četbou knihy brzy zjistíme, že Švejkovy osudy autor celkem podrobné vylíčil od 29. června 1914 do poloviny června 1915 - celé (nedokončené) dílo se tedy odehrává během jednoho roku. Následník trůnu byl v Sarajevu zabit 28.6. 1914 a Švejk se to dovídá od paní Müllerová den nato, tedy 29.6. 1914. Tentýž den zatkl Švejka tajný Brettschneider[1] u “Kalicha" na pražských Vinohradech[2] a Švejka odvedl na policejní komisařství v Salmovské ulici[3]. Dne 30.6. 1914 byl hrdina románu předveden soudci u zemského soudu na Karlově náměstí a červenec 1914 strávil na pozorování v ústavu pro choromyslné v Kateřinkách v Praze. Z Kateřinek Švejka vyhodili 29.7. 1914 - na ulicích právě vylepovali plakáty o tom, že včera byla vyhlášena válka Srbsku. Stejného dne se Švejk octl na pražském policejním ředitelství na Národní třídě.

Srpen 1914 proběhl pro Švejka klidně. Zato někdy v září nebo[4] říjnu musil Švejk narukovat. Z Vinohrad[2], kde bydlil v podnájmu, ho vezla jeho bytná paní Müllerová na invalidním vozíku přes Václavské náměstí na Střelecký ostrov, kde byla lékařská prohlídka. Vojenský lékař dal Švejka na místě zatknout a vojenská hlídka ho odvedla pěšky přes Malostranské náměstí na Hradčany do posádkové věznice. Tam Švejka dali do vězeňské nemocnice na vyšetření a po několika dnech ho z nemocnice vyhodili. Švejk skončil v cele číslo Šestnáct posádkové věznice.

V posádkové věznici Švejk dlouho nebyl - někdy v listopadu 1914 Švejka odvedli dva vojáci přes Malou Stranu, Karlův most a Staré město do Karlína k polnímu kurátovi Katzovi - zastavili se ale po cestě v hospodách blízko dnešního Náměstí republiky[5] a pak za Florencí. U Katze vykonával funkci důstojnického sluhy, ale dlouho u něho nepobyl.

Už 15. prosince 1914 ho Katz prohrál v kartách nadporučíkovi Lukášovi. A dne 16. prosince Švejk nastoupil službu u Lukáše. Ve dnech 18. -20. prosince byla u Lukáše na návštěvě pani Katy Wendlová[6]. Ještě před vánocemi 1914 opatřil Švejk Lukášovi kradeného psa. Někdy koncem prosince 1914 nebo začátkem ledna 1915 se odehrává 15. kapitola nazvaná “Katastrofa” - plukovník Bedřich Kraus von Zillergut poznal na pražských Příkopech svého ukradeného psa a nadporučíka Lukáše za to dal přeložit k 91. pěšímu pluku do Budějovic, který měl brzy odjet na frontu. Tím končí první díl románu nazvaný “V zázemí”. Na dvou stech stranách se líčí události druhé poloviny roku 1914. První díl se odehrává v Praze, především na Vinohradech[2], na Hradčanech a v Karlíně.

Druhý díl

Druhý díl se sice jmenuje “Na frontě", ale Švejk se v něm na frontu nedostane. Líčí se jeho pouť z Prahy do Českých Budějovic a odtamtud do Mostu nad Litavou (Bruck an der Leitha) v Dolním Rakousku. Někdy začátkem roku 1915 jede Lukáš se Švejkem rychlíkem z Prahy do Českých Budějovic. V Táboře dojede ke známé nehodě a Švejk vyrazí z Tábora do Budějovic pěšky. Jak známo, vydal se nesprávným směrem a po cestě se několikrát zmýlil. Šel z Tábora na Milevsko, Květov, Vráž, Malčín, Čížovou, Sedlice, Horažďovice, Radomyšl, Putim, Stěkeň, Strakonice, Volyň, Dub, Vodňany, Protivín a zase do Putimi. Po významné noci v Putimi Švejka odvedl četník v chumelenici do Písku. Po novém výslechu v Písku odjel Švejk vlakem do Budějovic ke svému pluku. Za tři dny svého putování mezi Táborem a Pískem Švejk nachodil pěšky skoro 200 km.

V Budějovicích byl Švejk v tamních kasárnách někdy do března nebo dubna 1915 a pak s celým 91. plukem[7] odjel vlakem přes Vídeň do Mostu nad Litavou. Za řekou Litavou byly tehdy už Uhry a uherská část města se jmenovala Királyhida (Králův most). Tam došlo k osudné scéně v rodině Kákonyiových, kdy Švejk údajně snědl Lukášův kompromitující dopis. Nakonec se v Királyhídě strhl boj českých vojáků s maďarskými vojáky, přičemž se vyznamenal sapér Vodička. V Mostu nad Litavou byl Švejk se svým plukem až do 23. května 1915. Druhý díl má na 200 stran a zabírá skoro celých pět měsíců, od ledna do konce května 1915.

Třetí díl

Třetí díl s názvem “Slavný výprask” začíná 23.5. 1915 odjezdem 91. pluku z Mostu nad Litavou vlakem do Haliče. Vojenský vlak jede přes Mošoň a Ráb do Budapeští. Jízda je velmi pomalá a má časté zastávky, takže teprve na druhý den, 24. května 1915, pluk přijel do Budapešti. Dalšího dne-25.5 1915 - se pluk dostal na slovenské území[8] v Novém Městě pod Šiatorom, kde poručík Dub poučil vojáky o sestřeleném rakouském letadle. Nazítří, dne 26. května 1915, se transport zastavil na Slovensku v Humenném. Tam došlo k památnému zážitku s poručíkem Dubem, kdy Švejk byl nucen naráz vypít láhev koňaku.

Železniční trať končila - a dosud končí - u slovenské obce Palota[9]. Odtamtud se celý pluk vydal pěšky[10] přes Lupkovský průsmyk a dostal se tak na dnešní polské území. Dne 27.5. 1915 Švejk vyrazil se svou 11.rotou na Turowu Wolskou. Z 27. na 28.5. vojáci přenocovali v Liskowci a 28.5. se Švejk dostal omylem do rakouského zajetí. Tím končí třetí díl - má něco přes 200 stran a líčí události od 23.5. do 28.5. 1915, tedy období necelého týdne.

Čtvrtý díl

cech_przemsyl.png
Čech newspaper, 4.6.1915: the significant date of
Przemysl's recapture escaped the attention of A.M.

Nedokončený čtvrtý díl "Pokračování slavného výprasku" začíná dnem 29.5. 1915 v městečku Chyrów. Z něho Švejka odvedli do posádkového vězení ve městě Przemysl a tam Švejk zůstal až do 3.6. 1915[11]. Z vězení pak Švejka eskortovali vlakem do Chyrówa[12]. Mezitím se ale jeho pluk[13] přesunul dál na východ a tak se Švejk za ním vydal vlakem z Chyrówa[12] přes Lvov do stanice Zoltánce. Tam měl zastihnout svou rotu, ale ta zatím odešla jinam. Švejk za ní musil odejít pěšky do blízké vesnice Klimontowa. Na faře v této vesnici se ohlásil u nadporučíka Lukáše, který z něho neměl žádnou radost. Až sem dovedl autor svého hrdinu. Bylo to kolem poloviny června 1915. Poslední věta, kterou Hašek ve svém románu stačil napsat, zní: “Připomínám si to zejména dnes, kdy naše vojska v dohledné době překročí hranice." Tuto větu pronesl poručík Dub - a měl pravdu. Dne 1. července 1915 začala německá a rakouská ofenzíva[14] v Haliči a tak i Švejkova rota brzy překročila tehdejší rakousko-ruské hranice[15], které už nebyly daleko.

Postava Švejka

O postavě Švejka, vznikla už nepřehledná literatura. Je zajímavé, že si málokdo dal práci, aby sestavil informace o Švejkovi, jak jsou roztroušeny v textu románu. Co se tedy o něm dovídáme z tohoto textu?

Nevíme kdy se narodil, ale podle různých údajů v knize by se dalo předpokládat, že mu je v roce 1914 asi 40-45 let[16]. To by namenalo, že se narodil někdy v létech 1870-75. Nejpozději v roce 1922 už byl zase v Praze, jak víme z doslovu k prvnímu dílu. Švejk pochází ostatně z Prahy[17] a tam strávil skoro celý svůj dosavadní život. V lednu 1915 už neměl rodiče, o nichž jinak nic nevíme. Švejkův bratr byl profesor na gymnasiu. Jeho bratranec byl aktivní sportovec. Nic nevíme o Švejkové vzdělání. Protože se nějaký čas učil drogistou v Praze (jako Hašek), dá se předpokládat, že v Praze vychodil obecnou a pak měšťanskou školu. Švejk byl na “vandru" v Německu a ve Vídni a nějakou dobu pracoval v Ostravě. V Praze se živil (stejné jako Hašek) prodejem psů.

Švejk byl nevěřící a nevyznal se v ministrování, ani nevěděl, co se dělá při mši. Když ho nikdo nepovolaný neposlouchal, otevřeně prohlašoval, že to Rakousko prohraje. Byl náruživý kuřák (dýmka i cigarety), karbaník, piják (pivo, víno, kořalka) a občanský ctitel žen (ale nebyl ženatý). Byl menší, zavalité postavy a měl vyholenou hlavu. Ladův Švejk se přesně řídí textem románu. Uměl pít i jíst, měl značnou sílu a dovedl se prát. Na vojně sloužil před první světovou válkou mj. v Budějovicích a Terezíně, na manévrech byl např. v roce 1910. Prodělal cvičení v Mníšku u Prahy, dále u Velkého Meziříčí, u Vídně a u Veszprému v Uhrách.

Haškův hrdina má určité literární znalosti: cituje Kollára, vypráví o Jaroslavovi ze Šternberka a zmiňuje se o Růženě Svobodové. Není šovinista, což je vidět z jeho postoje k Němcům a Maďarům. Při různých příležitostech se projevuje jeho dobromyslná povaha. S radostí se však účastní všech druhů recese, přičemž tato recese je často bez skrupulí. Spoléhá vždy a všude na své štěstí, nezná výčitky svědomí a zdánlivě nikdy nemá strach. Je přesvědčen, že vyzraje na jakoukoli “vrchnost". Zřejmě sympatizuje s anarchisty. Je proticírkevní, protirakouský, protifeudální, protiburžoasní. Nemá rád politiky z povoláni jakýchkoli odstínů. Sympatizuje s postavami z “lidu", ale pohrdá povýšenci z jejich řad. Dobře se snáší s těmi “studovanými" lidmi a důstojníky, kteří nemají povýšené chování. Sleduje politický vývoj a je o něm - stejně jako o vývoji války - dobře informován. Je těžké rozhodnout, do jaké míry jsou myšleny vážně jeho absurdní politické předpovědi na začátku románu.

Švejk a Hašek

Je zřejmé, že četné události ve Švejkově životě a různé Švejkovy vlastnosti a názory jsou vzaty z autorova života. Autobiografické prvky mají ovšem i jiné postavy v románu, zejména jednoroční dobrovolník Marek. Haška se Švejkem nemůžeme samozřejmě ztotožňovat. Švejk je víc “lidový" než jeho autor, je také o několik let starší. Švejk má za sebou bohatou vojenskou minulost v době míru a o svých zážitcích z manévrů rád a často vypráví - Hašek na vojně před válkou nikdy nebyl. Švejk musil narukovat už na podzim 1914, Hašek byl odveden až 17.2. 1915. Oba zato trpěli revmatismem a oba sloužili v Českých Budějovicích v roce 1915. Hašek pobýval stejně jako jeho románový hrdina v květnu 1915 s 91.plukem v Mostu nad Litavou a patřil také k 11. rotě. U Haškovy jednotky byli skutečné lidé, vystupující v románě. Tyto literární postavy měly stejná jména jako jejich vzory ve skutečnosti - hejtman Sagner, nadporučík Lukas (ne však Lukáš), major Wenzel, účetní šikovatel Vaněk a kadet Biegler - ten se ostatně ozval po 2. světové válce z východního Německa, Lukášův důstojnický sluha se však nejmenoval Švejk, nýbrž Strašlipka a byl stejně prostořeký. A vzorem pro poručíka Duba prý byl jakýsi Mechálek - po desetiletí se však v českých zemích udržuje názor, že prototypem poručíka Duba byl pozdější akademik František Trávníček, známý brněnský jazykovědec.

Švejk odjel z Mostu nad Litavou s plukem[12] do Haliče dne 23.5. 1915, Hašek o pět týdnů později - 30.6. 1915. Oba absolvovali stejnou cestu[18]. Osudy svého hrdiny Hašek vylíčil do června 1915, do doby před zahájením rakouské ofenzívy. Hašek se dostal do stanice Zoltánce až v polovině července 1915, tedy o měsíc později než Švejk[19]. To už byla ofenzíva v plném proudu. O nějakém “výprasku" rakouské armády nemůže být ani řeči, neboť ruská armáda rychle ustupovala a Rakušané hodně Rusů zajali (několik jich zajal i Hašek). Ostatně -ani v románě se nemluví o neúspěších rakouské armády, zcela v rozporu s tituly “Slavný výprask“ (III. díl) a “Pokračování slavného výprasku” (IV. díl).

Doslov

Haškova kniha je ovšem román a tradiční výsadou autorů beletristických děl je, že si mohou skutečnost upravovat podle svého. Hašek této výsady využíval, ale v podstatě v malé míře. Silné autobiografické prvky, uvádění skutečných postav - v četných případech pod pravými jmény -a líčení událostí podle skutečnosti dělají z knihy v daleko větší míře válečnou kroniku než snad dnešní čtenář tuší. Citáty - skutečné i smyšlené - mají ostatně hodnověrnost románu zvýšit. Hašek píše 1921-22 román o událostech z let 1914-15 a není tedy divu že si po sedmi létech skoro vše dobře pamatuje.

Hlavní umělecký prostředek, jakého Hašek použil, je hyperbola. Jeto ovšem hyperbola použitá zvláštním způsobem. Hašek zná tento způsob přinejmenším z jednoho českého literárního vzoru, který Švejk ostatně v románu uvádí: jde o známou píseň o udatném rakouském kanonýru české národnosti Jabůrkovi, co “u kanónu stál a furt tam ládoval”. Toto heroikomické - dřív se česky říkalo “směšnohrdinské" - dílo navazuje ovšem na úctyhodnou tradici, sahající až do antiky.

Haškovo dílo je románová kronika se silnými autobiografickými prvky, používající hyperboly způsobem, jakým se to děje v heroikomických dílech po tisíciletí. Vynalézavě využívá zřetězení drobných tzv. hospodských povídek a četné citáty z esteticky neorganizovaných textů zvyšují dojem autenticity. Zvláštní, a to kladný, význam má skutečnost, že dílo zůstalo torzem. Skoro s jistotou můžeme předpokládat, že další líčení Švejkových osudů by přineslo velké sníženi účinnosti románu, neboť by zřejmě nebylo možné, aby hlavní postava prožila další tři válečné roky stejným způsobem jako v dochovaném textu.

Remarks

Jomar Hønsi, 2012

[1]Bretschneider

[2]"U kalicha" is in Nové Město and it is likley that Švejk lived very close. A.M. might have drawn this information from Dobrý voják Švejk v zajeti where Švejk lives in Vinohrady where he has his cobblers shop. It should also be noted that "U kalicha" is only a few steps from Vinohrady.

[3]He was taken to police HQ at Bartolomějska ulice, at Salmovska station he only appeared after being let out of the asylum.

[4]Dr Bautze had already been working at Střelecký ostrov for 10 weeks, so we must at least be 10 weeks into the war, probably mid October. The novel also refers to events that took place at the end of November (Austrians fleeing across Raba in Galicia). This would indicate a call-up date in early December, something that fits well with the call-up dates of "Landsturm" from Hašek's own age group and right of domicile (Střelecký ostrov, 13-15 December 1914). It should also be noted the "Landsturmmusterrungen" started here on 1 October, that is 10 weeks before the above-mentioned date!

[5]"Na Kuklíku" was located at Petrské náměstí, closer to Florenc.

[6]Wendlerová

[7]The operative part of IR91 had already been at various fronts since August 1914. Měšťan is probably misled by the statement in "Švejk" that "Jednadevadesátý pluk se stěhoval do Mostu nad Litavou-Királyhidy." (IR91 was transferred to Bruck an der Leitha/Királyhida). What Hašek had in mind when using the term "regiment" was actually the 91st regiment's replacement battalion (Ersatzbataillon).

[8]The major part of Sátoraljaújhely is still on Hungarian soil. A smaller part of the town, now Slovenské Nové Mesto was ceded to Czechoslovakia in 1921 and is now in Slovakia.

[9]The railway line across the Łupków Pass was opened in 1874 but saw little use after 1945. It was the probably closed when this was written (1982), thus AM may have assumed that there even in 1915 was no line from Palota onwards to Sanok.

[10]This contradicts the information given in the novel.

[11]Historically impossible, the city was on Russian hands until 3 June 1915.

[12]He was escorted to Wojutycze (Wojalycze in the novel).

[13]More precisely: his march battalion.

[14]It is not clear what offensive is referred to.

[15]This happened only from 26 August (although there might have been minor incursions onto Russian territory in Volyn even before that).

[16]There are indications that he was roughly the same age as the author. From the information about Landsturmmusterungen at Střelecký ostrov, he was born between 1877 and 1883 (Hašek was born 30 April 1883).

[17]There are strong indications that he was from Drážov (okres Strakonice).

[18]I know of no conclusive evidence that confirms this claim. The train journey from Bruck to Sátoraljaújhely was certainly the same, onto Zagórz before Sanok also. The march from Sanok onwards is geographically nonsensical and there are further inconsistencies. The route described in chapter "Marschieren marsch!" appears fictional, at least with respect to topography. This assumption is confirmed by Jan Morávek and Bohumil Vlček who both state that MB12/IR91 was transported all the way to Sambor by train. Further confirmation can be found in Jan Vaněk's diary.

[19]The 91st regiment had a two hour break here on 16 July 1915, i.e. not enough to inspire the events described in the novel.